Konkrétně tohle provádí volavka nádherná (Ardeola speciosa, u nás bohužel tento druh nežije, jako výskyt se uvádí jihovýchodní Asie, též však Florida…?). Bylo zaznamenáno, jak nechává ve vodě rozmáčet kousek chleba a přitom ho sleduje a zobanem posouvá tak, aby jí neodplaval z dosahu. Volavka přirozeně brání svoji návnadu, když ji chtějí uchvátit jiní ptáci. Pokud má návnad víc, různě je rozhazuje, třeba i směrem k blížícím se rybám.
Volavka nádherná používá jako návnadu i potravu, kterou běžně jí, kobylky, brouky a červy. Rybaření se musí naučit, mladé volavky mají údajně tendenci upřednostnit okamžitý prospěch a červa sníst.
Zdroj: Markus Bennemann: Rafinované vraždy v živočišné říši, Knižní klub, Praha 2010
Poznámky:
– Vránu chytající na návnadu představuje i video v článku zde. U volavky se mi bohužel podobné video dohledat nepodařilo.
– V češtině používá výraz volavka v přeneseném smyslu i právě pro lest/návnadu? Volavky žijící u nás také používají nějaké speciální pozoruhodné triky? Podobná metafora funguje i v jiných jazycích (byť např. v angličtině je to trochu komplikovanější). Volavka jako návnada je ovšem návnadou sama, ne že by ji připravovala. (To by spíše odpovídalo třeba zvířeti, které předstírá, že je mrtvé, a pak sežere mrchožrouta.) Docela zapeklitý problém, že?
Obrázek: Jiný druh, volavka popelavá – k vidění i nás, subjektivně čím dál častěji. Zdroj obrázku Wkipedia, licence obrázku GFDL
