Phoenix je virem spíše už bývalým. Do lidského genomu se vkopíroval před asi 5 miliony let a od té doby zde tento kus DNA sedí na první pohled poklidně. Zdání ale může klamat. Tyhle mobilní úseky DNA jsou podezřelé z vazby na řadu nádorových onemocnění, alespoň pokud se znovu aktivují.
Vědcům se nyní podařilo složit původní DNA viru Phoenix a rekonstruovat ho jako infekční, životaschopnou jednotku. Tým vedl Thierry Heidmann z Cold Spring Harbor Laboratory.
Phoenix je přesně řečeno retrovirem skupiny HERV (human endogenous retroviruses), tedy DNA sedící v lidském genomu je už otiskem základu jeho informace – RNA. Začleněné viry představují odhadem asi 8 procent lidského genomu. Řada těchto sekvencí už ovšem mezi tím byla důkladně narušena náhodnými mutacemi (v takovém případě by už virus neměl být schopen se sám zase z genomu vyloupnout a škodit). Původní sekvenci viru Phoenix bylo proto třeba rekonstruovat. Zdroj přesně neuvádí, jak k tomu došlo; protože virus včleněný do genomu zřejmě není pod tlakem selekce, jedna z možností by byla předpokládat, že původní sekvence je ta, která je dnes většinová (např. jít gen po genu a zjistit, jaká verze se vyskytuje i většiny lidí). Samozřejmě – za předpokladu, že na sekvenci včleněného viru opravdu nepůsobí selekce.
Ať už to ale bylo provedeno jakkoliv, podařilo se: výsledkem byl samostatný, alespoň slabě infekční virus.
Zdroj: Eurekalert, http://www.eurekalert.org/pub_releases/2006-10/cshl-prs103006.php
