Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Psa lze přepínat, aby (ne)svítil ve tmě

Nebylo by třeba lepší, aby svítilo zvíře, které již doma chováme běžně, třeba pes? V Jižní Korei mají bígla, který dělá právě tohle. Funkce je navíc „volitelná“ a lze ji zapínat a vypínat.

Tým vědců ze soulské univerzity vedl Lee Byeong-chun. Pro přenos jádra somatické buňky byla použita stejná technika jako v roce 2005, kdy byl pes (Snuppy) poprvé naklonován.

Fenku bígla Tegon lze nyní ale zapínat a vypínat skoro jako lampu. K tomu aby na ultrafialové světlo reagovala zelenou fluorescenční září, jí stačí do jídla přidávat antibiotikum na bázi doxycyklinu.

Projekt začal v roce 2009, výsledky však byly zveřejněny teprve nyní po delším testování. Tegon kromě volitelného světélkování nevykazuje žádné abnormality.

Dá se těžko předpokládat, že se svítící psi rychle rozšíří. Bylo by samozřejmě hezké takhle udělat dojem (nebo vzpomeňte na to, že svítil i pes baskervillský), nicméně „příprava“ Tegon stála údajně 3 miliony dolarů. Leda by se podařilo modifikovat i pohlavní buňky, takže bychom získali nové plemeno, které by již příslušnou vlastnost mělo fixovánu dědičně.

Vědci ovšem tvrdí, že jim nejde o to potěšit milovníky psů. Spíše chtějí demonstrovat techniku genové manipulace; transgenní psi by pak našli uplatnění v lidské medicíně – člověk a pes sdílejí řadu společných chorob, pravděpodobně mnohé z nich mají i obdobné genetické pozadí. Autoři výzkumu konkrétně zmiňují Parkinsonovu a Alzheimerovu nemoc.

 

Zdroj: The Register

Obrázek: štěňata bígla, ilustrační.

 

Poznámka: Jistě se objeví kritika, že je to „nepřirozené“ nebo že to nějak porušuje „práva zvířat“. Na to se však dá namítnout, že vyšlechtění miniaturních plemen zcela klasickými prostředky modifikují psa mnohem více. A experiment na sobě: vadilo by vám, kdybyste takhle ve tmě světélkovali sami? Mně ne. Čili odvolávat se na „seriózní aplikace“ takového výzkumu je skoro až pokrytecké a je škoda, že podobné techniky nebudou asi hned tak k dispozici „na hraní“.

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru