Nejprve třeba technologie.
Přepravní společnost DHL začala používat dronů k doručování zásilek na německý ostrov Juist. Letadýlko přepravuje asi kilogramové balíčky přes moře. Samozřejmě – než se setkáme s drony v obydlené krajině, bude to minimálně ještě nějaký čas trvat, pokud vůbec. Nicméně když o asi rok dříve na toto téma mluvil Jeff Bezos z Amazonu, měli to mnozí za fantasmagorii či prostě jen pokus se zviditelnit.
Viz také: Drony nad stavbami
Google představil finální verzi svého autonomního auta. Během předcházejícího testování došlo pouze ke dvěma incidentům, v obou případech ve chvíli, kdy přitom řidič přepnul na manuální řízení. Téhle technologii lze jen fandit, jenže bude to určitě dlouho trvat (legislativa, odpovědnost za škody, odpor organizovaných skupin lidí, kteří nic jiného než něco řídit neumí). I další testování bude totiž ještě probíhat s řidičem. Kdyby byla auta povolena pouze s lidskou osádkou, řada přínosů celé myšlenky by zmizela – jdete na výlet z X do Y, nemusíte se vracet, auto si pro vás přijede samo. Auto vás zaveze před dům a až pak jde zjišťovat, kde zaparkovat. Atd.
Osobně mi přijde velice zajímavé, že Google (i jiné projekty) již také se slušnou pravděpodobností dokáže rozpoznávat „obecné“ obrázky. Když si představíte, kolik informací dnes existuje v podobě videa nebo jiného „neotagovaného“ obsahu… Všude dnes máme navíc kamery – nejde jen o bezpečnost, ale i třeba pro údaje o zákaznickém chování pro provozovatele supermarketu, v extrému: kamera ve sprše vám řekne „hele, ta piha zezadu na krku se mi nějak přestává líbit“ či nevidomému „tamhle jde tvůj kamarád X, dnes s sebou nemá psa“.
Abychom však Google jen neadorovali, naopak chytré brýle Glass se nějak odkládají či vůbec ukládají k ledu, zdá se. Ale možná jde jen o přirozený vývoj podle známé křivky od Gartneru – po nadšení (hype, buzzword…) následuje deziluze, poté opatrné znovupřijetí a pak standardní používání. Na druhé straně asi není důvod, proč by tahle křivka měla platit univerzálně.
V oblasti technologií je asi dalším zklamáním (možná opět z hlediska křivky Gartneru?) grafen. Objevila se řada nových zajímavých vlastností této látky stejně jako řada nových materiálů, které se grafenu vyrovnají či jej v nějakých ohledech i předčí. Jenže to všechno je pouze opakování toho, co se dělo pár posledních let, čekal jsem už začátek nějaké masové výroby a nasazování.
Poněkud, zdá se mi, opadl i zájem o 3D tisk.
Na pomezí základního výzkumu a technologií (spintronika, nové paměti, kvantové počítání…) jsou výzkumy prováděné ve Fyzikálním ústavu AV ČR. Navíc bývají publikovány v Nature apod. časopisech, které jiné skupiny u nás se tímto mohou pochlubit?
Viz např. Uvnitř magnetické, zvenčí nemagnetické
Když se podíváte do žebříčků vyhledávání na Google, měli byste zjistit, že z vědeckých témat bylo u nás nejhledanější přistání na kometě Rosetta. Tedy „měli byste“, mně příslušné žebříčky bohužel vždy shodí prohlížeč (Google Chrome :-)).
Každopádně článek o misi zde:
Mise ke kometě – úspěch, či propadák?
Velmi významné mi přijdou mnohé výsledky biotechnologií:
Práce na genomu pšenice
Máme rýži s provitamínem A, rýži odolnou proti suchu či rostoucí v zasolené půdě, práce na pšenici byla poněkud zanedbána, i když ta živí možná ještě více lidí. Přitom by se rozhodně vyplatilo také vyvíjet pomocí moderních postupů nové odrůdy pšenice (efektivita, rozšiřování pěstování do nových oblastí, změny klimatu…).
Enzymy preferují syntézu umělé DNA
a zejména pak První životaschopný organismus s umělými bázemi DNA
Jak se zdá není to tedy nutně tak, že do genomu cosi vložíte (sekvence, celý umělý chromozom, nové báze…), ale nebude to stabilní a v průběhu dalších generací bude mít přidaná informace tendenci zase vypadnout. Nasnadě je využití těchto triků v medicíně.
Co se medicíny týče, určitě viz např. Unikátní transplantace poloviny jater v IKEMu
A na závěr, což je jen osobní libůstka, v Čechách jsou opět vlci. Má to být součástí obecnějšího trendu, návratu velkých šelem do Evropy. Ale samozřejmě je to spojené s mnoha kontroverzemi. (V této souvislosti viz třeba návrh Matta Ridleyho, rozdělit krajinu na tu intenzivně využívanou a tu ponechanou samu sobě a turistům, žádné bio/eko zemědělství, těžební limity apod. Takto napsáno to vypadá jako čiré sociální inženýrství, jenže v porovnání s tím, jak to funguje dnes? S ekonomickými náklady pro kohokoliv vlastnícího cokoliv v chráněné oblasti, parazity přisátými na dotace, prakticky beztrestné myslivce…).
Po více než 100 letech se vlci v Čechách už i rozmnožují
