Samičky řady ptačích druhů si samce vybírají na základě kvality jejich zpěvu. Co má ale takový sameček dělat, pokud má opravdu mizerný hlas? Jedno řešení zde existuje: nezpívat to, co ostatní (tam by byl rozdíl patrný), ale zkusit zaujmout alespoň originalitou a předvést vlastní melodii.
K takovému názoru alespoň dospěli ornitologové David Logue z kanadské University of Lethridg a Wolfgang Forstmeier z německého ornitologického ústavu Maxe Plancka. Dodávají, že dobří zpěváci naopak přebírají cizí a často používané melodie, protože při tom bude pro samici snadné provést srovnání a odhalit jejich kvality, například to, že dokáží zpívat lépe nebo alespoň silněji.
Pro tuto teorii sice ještě není k dispozici dost dat, která by ji potvrdila, ale je jistě zajímavá. Máme sklon dívat se na ptačí písně jako na memy, které se mění náhodně/chybou při kopírování a následně probíhá selekce mezi jednotlivými variantami. Pokud se změny do procesu vnášejí „záměrně“, byla by proměnlivost ptačích melodií mnohem větší a jejich změny rychlejší.
Samozřejmě – není důvod, proč by to u všech druhů zpěvných ptáků mělo fungovat stejně.
Zdroj: New Scientist
Viz také:
Promiskuitní ještěřice způsobují různobarevnost samců
Proč objevujeme tak málo nových ptáků?
