Pochopitelně může. U člověka se uplatňuje i pohlavní výběr, takže světlá kůže se podobně jako světlé vlasy nebo modré oči v některých populacích mohly prostě začít líbit. Do hry vstupují i náhodné genetické posuny. Nicméně podobné výklady přece jen moc neuspokojují, nějaké přímé (např. biochemické, imunologické…) vysvětlení je elegantnější.
Peter Elias a jeho kolegové z UC San Francisco nyní v časopisu Evolutionary Biology přišli s jedním takovým alternativním výkladem.
Tvrdí, že ve skutečnosti tmavá pokožka nijak nebrání tvorbě vitamínu D. Lidé s tmavší pletí naopak trpí osteoporózou (řídnutí kostí, může být způsobenou nedostatkem vápníku v důsledku nedostatku vitamínu D) méně. Faktem zůstává, že nedostatek vitamínu D ve vyšších zeměpisných šířkách hrozí, namísto pigmentu melaninu mají ale tvorbu vitamínu D ovlivňovat hlavně dvě jiné látky, protein filaggrin a kyselina urokanová. V severní Evropě existuje mnohem více mutací v genech pro filaggrin než u jihoevropských, afrických a asijských populací. Zmutované verze genu zvyšují hladinu vitamínu D v krvi, naopak u genů pro melanin se prý podobná závislost prokázat nepodařila.
Mutace v genech pro filaggrin ovšem současně způsobují suchou pokožku a náchylnost k astmatu a potravinovým alergiím. Jak velkou roli to mohlo hrát ve starší evoluční historii nechme stranou, logický závěr však je, že se ustavila nějaká rovnováha. Od určitého poklesu intenzity slunečního záření se mutovaná forma filaggrinu vyplatí. Adaptace na nižší intenzitu UV záření v souvislosti s vitamínem D skutečně existuje, nesouvisí ale s melaninem/barvou pokožky, praví nová představa.
Při migraci lidí z Afriky nicméně ke ztrátě kožního pigmentu melaninu bezesporu došlo a tato změna byla pozitivně selektována, s tím autoři nové hypotézy souhlasí. Proč tedy, pokud to nesouvisí s vitamínem D? Elias již v minulosti studoval ochrannou funkci kůže proti odpařování. Podle jeho názoru kůže bez pigmentu rychleji ztrácí vodu, což ale v chladnějším klimatu už nevadilo. Taktéž zde již tolik nehrozilo spálení a rakovina kůže, která lidi se světlou pletí hodně postihuje blíže rovníku.
Shrnuto, melanin tedy dle Elise zmizel ne z nějakého konkrétního důvodu, ale prostě prostě proto, že bylo neekonomické vydávat energii na syntézu bílkoviny, která už v Evropě nebyla potřeba.
Zdroj: Phys.org
Poznámka: Ad ztráta vody – to by mělo největší význam na pouštích. Obyvatelé pouští (ti, jejichž předkové zde žili dostatečně dlouho) by pak měli mít tmavší pleť. Což ale např. u Khoisanů – Křováků příliš realitě neodpovídá…? Naopak v pralesích je výhodnější se rychleji potit, a tak ochlazovat, tedy mít pokožku světlejší?
Viz také: Černá barva kůže jako adaptace námořníků?
