Rostliny se na souš vypravily dříve, než jsme si dlouho mysleli, na toto téma se již na ScienceWorldu psalo (Rostliny se na souš vypravily už v ordoviku), to byl ovšem zhruba spor ordovik vs. silur.
Genetické analýzy svědčí o tom, že třeba mechy mohou být staré až 700 milionů let, nicméně způsob, jakým se toto datum získalo, není přijímán bez výhrad. Předpokládalo se spíše, že až cca do konce ordoviku byl přece jen pozemský život tvořen spíše povlaky řas či sinic, takže se omezoval jen na vlhká místa hned u vody. Teprve na samém konci ordoviku se asi před 450 miliony let kromě mechů měly objevit první cévnaté rostliny v takové míře, abychom je mohli zachytit i v paleontologickém záznamu.
Paul Knauth z Arizona State University a Martin Kennedy z University of California v Riverside ale nyní analýzou prekambrických vápenců zjistili, že jsou pravděpodobně dokladem existence suchozemských rostlin. Vápence se sice ukládaly v mělkých mořích, nicméně izotopové složení kyslíku odpovídalo dešťové vodě (relativně více izotopu kyslíku C18) a uhlíku zase organické hmotě (relativně více C12 oproti C13). Poměr izotopů podle obou vědců odpovídal již dnešní situaci v mělkých pobřežních vodách určitě od 600 milionů let, možná už dokonce od 800 milionů let. Deště prostě do moře spláchly půdu a tu musely vytvořit rostliny; nešlo o pár „povlaků“, ale o větší ekosystém s hustou vegetací, když zanechal takovou izotopovou stopu.
Z toho samozřejmě nevyplývá, jak vypadala krajina dále od pobřeží, ani co byli tehdejší obyvatelé souše zač –možná právě mechy. Oba vědci jdou ale ve svých hypotézách ještě dále, když rostliny na souši mohly podle nich být jedním z faktorů stojících u počátků kambrijské exploze (Ediakara a kambrijská exploze) před asi 540 miliony lety, protože se kvůli nim/fotosyntéze zvýšilo množství kyslíku v atmosféře.
Jiní vědci mají o uvedeném scénáři ovšem pochybnosti. Přece jenom – nemáme o tak starých rostlinách žádné fosilní doklady, navíc na konci prekambria Země procházela zaledněními, což by životu na souši rozhodně nepřálo (ale zase – nakolik bylo toto zalednění „kompletní“, o to se dosud vedou spory).
Zdroj: New Scientist
