Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Epidemie a ochlazování – kde je příčina a kde následek?

Na autora níže uvedené knihy jsme se zde již odkazovali v článku o tom, jak první zemědělci oteplili planetu metanem.

Viz také: Jak zemědělci odvrátili dobu ledovou

Stejně tak jejich dílem byl i růst koncentrací oxidu uhličitého. Ne snad, že by vypalování nepraktikovaly už předzemědělské kultury (viz jak vypadá dnes Austrálie a i ve Střední Evropě se s odlesňováním začalo už v mezolitu), ale v neolitu se proces značně zrychlil.

William F. Ruddiman však upozorňuje, že vývoj koncentrací CO2 nebyl lineární, ale měl několik zubů – poklesy dává do souvislosti s poklesem populace (kdy pole opět zarůstala lesem; dalo by se říct, že největším faktorem oteplování není průmysl, ale samotná masa lidské populace).

Teď vzniká otázka, co ale za pokles populace mohlo. Analyzuje korelace se třemi možnými faktory:

– války

– hladomory

– epidemie

Co se týče válek, tvrdí, že se válčilo vlastně pořád (byť ne stejně intenzivně) a souvislosti mezi válkami a vývojem koncentrace CO2 nelze zachytit. Možnou výjimkou jsou mongolské vpády, protože ty na Blízkém východě a v Číně vedly k destrukci zavlažovacích systémů. Mnohem více lidí umřelo ne mongolskými šípy, ale hlady. Nicméně i třicetiletá válka dokázala zahubit jen asi 1 % tehdejší populace (celosvětově).

Za druhé zkoumá hladomory. Zde ale tvrdí, že bývají lokální. Špatné počasí na jednom místě často znamená dobré jinde. Na celé ploše Euroasie proto umíralo hladem stále přibližně stejně lidí, výsledný vliv na oxid uhličitý je tedy šum, který nemůže vysvětlit „zuby“.

Nakonec mu jako nejpravděpodobnější vychází poslední možnost: morové a další epidemie pozdní antiky a 14. století plus zdecimování původního amerického obyvatelstva v 16.-18. století. Zde zemřelo cca 50 milionů lidí (hustě osídleny byly nejen říše Aztéků a Inků, ale např. i jihovýchod USA a Amazonie), to jest desetina tehdejší populace. A opravdu, události odpovídá pokles koncentrace CO2.

Tedy závěr autora: epidemie způsobovaly pokles obyvatelstva a Zemi ochladily.

 

Zdroj: William F. Ruddiman: Pluhy, nemoci a ropa, Academia 2011

 

Poznámky:

– Ony ty mechanismy jsou ale komplikované. Vypalování v blízkosti ústí řek může vést k tomu, že se do oceánu dostanou limitující živiny, a zvýší se zde proto množství planktonu, které oxid uhličitý z atmosféry naopak odčerpá. Dokonce v knize Život jako geologická síla se spekuluje (dost extrémní teorie), že lidmi způsobené požáry v Africe mohly vyvolat i samotnou dobu ledovou…

– Je fakt, že někdy se kauzalita předpokládá naopak – ochlazení umožní šíření epidemií (viz chřipka v zimní sezoně) plus navíc sníží zemědělské výnosy a hladovějící lidé pak chorobám podlehnou s mnohem větší pravděpodobností. Skutečně se zdá, že evropská malá doba ledová Černé smrti spíše předcházela a ještě před epidemií už v důsledku chladu Evropu zdecimoval hlad (markantní třeba v Grónsku, kde Vikingové prostě vymřeli).

Viz také: Mor byl až poslední ranou?

 

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru