Mezolit nebyl pouhou přechodnou dobou mezi jeskynními malbami magdalenienu a progresivním zemědělstvím.
Evropští mezolitici vypalovali lesy (především pro přilákání zvěře/snazší lov) a své oblíbené rostliny zbavovali nejedlé konkurence (jakési „pletí“). Uvažuje se o záměrné výsadbě ryb a pokusech o domestikaci. Nyní se zdá, že mezolitici asi kolem roku 4600 př. n. l. v severní polovině Evropy chovali také prasata. Alespoň to tvrdí tým vědců z univerzit v Durhamu a Aberdeenu.
Pravda, jde již o období neolitu, mezolitici tedy prasata zřejmě neochočili nezávisle, ale získali od prvních zemědělců. Hlavní autor studie Ben Krause-Kyora uvádí, že není jasné, zda k tomu došlo obchodem, jako kořist nebo prostě chycením zaběhlých kusů. Ostatně v minulosti se prasata v létě pásla v lese skoro volně, tak to nemusel být žádný zvláštní problém. Nemuselo jít ani o striktně účelový krok; domestikované formy prasat bývají jinak zbarvené, jsou výsledkem „estetické“ selekce ze strany člověka (Barevná prasata vyšlechtili lidé, ne příroda). Mohly se líbit i mezolitikům, asi jako nás dnes třeba fascinují barevné vzory peří papoušků (tehdejší prostředí bylo na výrazné barvy asi celkem chudé).
O chovu zvířat (míněno nejen psa) mezolitiky se spekulovalo už dlouho, nebyly však jednoznačné důkazy. Nyní výzkumníci analyzovali DNA z kostí a zubů 63 prasat ze severního Německa z období počátku neolitu. I v mezolitických kulturách se nalézala DNA odpovídající domácímu praseti, v první fázi zvířatům původem z Blízkého východu.
Na sever od zemědělských kultur místní obyvatelé rychle přejali např. výrobu keramiky, ale jak se ukazuje, asi nejen to. Není důvod, proč by chov prasat měl být omezen na severní Německo, nejspíš se týkal i jižní Skandinávie, Pobaltí, Finska…
Zdroj: Phys.org
Viz také: Pokus o rehabilitaci mezolitu
Blízkovýchodní prase se v Evropě neudrželo
