Stará severočínská kultura pozdního neolitu a dynastie Šang byla založena především na prosu. Teprve v pozdější době se synonymem Číny stala rýže. Kde se ale tedy rýže vzala?
Původ rýže se tradičně klade na samý jih dnešní Číny (tedy mimo oblast vzniku klasické čínské kultury) nebo ještě dále na jih. Na sprašových půdách u Žluté řeky bylo možné rýži pěstovat až relativně pokročilými technikami (zavlažování, sázení do vody, přesazování). Naopak v Indočíně nejsou tyto vychytávky mnohdy nutné a v tropických vlhkých oblastech lze rýži pěstovat podobně, jako zacházíme s obilím my sami.
Nakonec divoká ráže rostla třeba i v močálech východu Severní Ameriky, kde ji místní indiánské kmeny sklízely z člunů. Předpokládalo se, nějak podobně mohlo vzniknout i pěstování rýže v Indočíně. Otevřenou ale zůstávala otázka, kdy se tak stalo.
Lehce nový pohled na tuto otázku vnesli vědci z britské Durham University. V časopisu Nature zveřejnili článek, podle něhož jsou nejstarší doklady o pěstování rýže trochu překvapivě z východní Číny. Na nalezišti Kuahuqiao se měla rýže již po roce 6000 př. n. l. pěstovat (i když přímé doklady o tom nemáme, nalézána jsou pouze zrnka ještě se nelišící od plané formy) v pobřežních poloslaných močálech. Když to zrovna šlo, přikračovali místní obyvatelé k rozsáhlému vypalování, kterým získávali pro svá „pole“ prostor.
Konec místní kultury pak způsobila stoupající mořská hladina – konec konců, ještě zřejmě doznívaly účinky konce glaciálu; po zhruba 200 letech byla oblast opuštěna.
Lze předpokládat, že podobné experimenty s rýží probíhaly v té době i jinde…
Zdroj: Axcess News a další
Mimochodem: intenzivní pěstování rýže na zavodněných polích se pokládá i za významný faktor ovlivňující teplotu Země (produkce metanu z vegetace rozkládající se v celkem bezkyslíkatém prostředí na dně). Podle jedné teorie to byla právě rýže, která tak v minulosti zabránila ochlazování klimatu a už před pár tisíciletími spustila „globální oteplování“, zatímco jinak by přišel další glaciál.
