Odpovídá lingvista Petr Strossa:
Já to cítím tak, že u „nezbitná“ je to jasné – to znamená „nejdoucí zbít“.
U samotného „bitná“ by se asi daly uplatnit různé analogie. Např. „bytná poskytuje/zajišťuje byt <-> bitná poskytuje/zajišťuje bití“. Ale stejně dobře i „bytná je na to, abychom měli kde být <-> bitná je na to, abychom měli koho bít“… Anebo „rozbitná“ jde rozbít <-> „bitná“ jde bít.
Možná je jádro problémů v tom, že „být“ je sloveso intranzitivní (má jen jeden aktant), kdežto „bít“ je tranzitivní (má 2 aktanty), a proto u něj vzniká otázka, která u „být“ chybí – totiž zda mluvíme o aktantu aktivním (kdo bije) nebo pasivním (kdo je bit).
Nicméně myslím, že většinou platí, že to, co se označuje jako „X-né“, kde základ X pochází od tranzitivního slovesa (např. „nedobytné“, „nepřeberné“, „nezdolné“, „nezkrotné“, „nezlomné“, „[ne]pitné“, „otočné“, „přídavné“, „[ne]věrně“, „[ne]vratné“, …), je to, co/čemu [ne]jde X-ovat. I když existují i opačné příklady: „odolné“ je to, co odolá, ne to, čemu se odolá. A v případě „tažné“ může jít o oboje – „tažní ptáci“ (to je ovšem nepochybně chápáno jako odvozenina od INTRANZITIVNÍHO „táhnout“!) vs. „tažná ocel“.
A když už jsme u toho, tak mezi přídavnými jmény typu „X-ný“ je také třeba rozlišovat (i když je to někdy sakra těžké), jestli to přídavné jméno opravdu bylo odvozeno od slovesa, nebo spíš od podstatného jména se stejným základem (bez ohledu na to, jestli tu bylo dřív sloveso nebo podstatné jméno).
Např. „otočný“ samozřejmě je od „otočit“ a ne od „otok“, ale naopak „výhodný“ je evidentně od „výhoda“, ne od vyhodit (přestože mnohé „zaručeně výhodné nabídky“ sugerují druhou možnost)! Takže „bitná“ by mohla být i „nositelka bitů“…
Výklad pojmu aktant viz encyklopedie.
