Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Nejstarší důkazy o použití lysohlávek v Evropě?

Takto alespoň interpretují obrázek Brian Akers z Pasco-Hernando Community College (New Port Richey, Florida), a Gaston Guzman z Ecological Institute of Xalapa (Mexiko). Věří, že 13 objektů v pravé dolní části malby jsou místní halucinogenní odrůdou lysohlávek Psilocybe hispanica.

Jeskyně s malbou Selva Pascuala se nachází poblíž města Villar del Humo. Kresba býka má být stará 6 000 let.

Šlo by o nejstarší důkaz používaní lysohlávek v Evropě. Z dnešního Alžírska jsou nicméně známé nástěnné malby, interpretované jako znázornění místního druhu lysohlávek Psilocybe mairei, vytvořené před asi 7-9 000 lety.

 

Zdroj: New Scientist, Economic Botany

 

Obrázek: Kredit Akers et al., Economic Botany

 

Poznámky:

– Oba vědci vysvětlují své přesvědčení, že jde o lysohlávky, tím, že tvar opravdu připomíná příslušnou houbu (klobouk, nepřítomnost prstýnku…) a objekty se liší od čistě dekorativních vlnek jinde na malbě, které zřejmě neznamenají nic. Je samozřejmě otázka, nakolik to působí přesvědčivě…

– Kolem roku 4000 př. n. l. byl již v Hispánii neolit a tedy pěstováno obilí a tedy lidé mohli už i pít pivo. (Těžko říct, zda se tehdy zde pěstovala už i vinná réva.) V paleolitu a mezolitu by ovšem houby byly téměř jedinými dostupnými látkami měnícími vědomí. (Není důvod, proč se v Evropě nemohly tehdy používat muchomůrky – podobně jako v době nedávné na Sibiři.)

– Látky měnící vědomí se někdy dávají do souvislosti i s paleolitickým jeskynním uměním. V knize Mysl v jeskyni se reakce na halucinogeny a příslušné „vize“ pokládá za jeden z možných rozdílů mezi Homo sapiens a neandrtálci. (viz také: Jeskynní umění mladšího paleolitu: spíše sociální konflikt než lovecká magie?).

 

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru