S ornitologem Tomášem Grimem jsme na Science Worldu již hovořili o ochraně přírody, potažmo mýtech, který se týkají tropických pralesů (Ochrana pralesů ubírá prostředky potřebnější jinde), rozhovor s tím se objevil také v knize Kapka metanového deště.
Doc. RNDr. Tomáš Grim, PhD. z Palackého univerzity v Olomouci se nyní stal mediální hvězdou (nejen tuzemskou – zájem projevily i New York Times) díky své napůl žertem míněné práci a souvislosti konzumace piva a množství publikovaných vědeckých článků. Vysloužil si již nominaci na cenu Ig Nobel, která se uděluje za nejkurióznější vědecký výzkum.
Vlastní informace již stačila proběhnout mainstreamovými médii, proto jen stručně: ukázalo se, že množství vypitého piva (které se zjišťovalo prostě dotazníkem) koreluje s publikační činností ornitologů – bohužel negativně. Zajímavé v této souvislosti ovšem je, že nemusí jít o konzumovaný alkohol. Mezi tuzemskými ornitology to totiž vyšlo tak, že více publikují ti moravští. Pijí méně piva, z toho ale nelze vyvodit, že by celkově méně holdovali alkoholu. Je tedy snad pivo našim intelektuálním aktivitám méně příznivé než např. víno? Uplatňuje se zde uklidňující až otupující efekt chmelových látek?
Poznámky:
– Nečekané – člověk by si myslel, že přece pití piva bude souviset s větší společenskou úspěšností (která bude s publikováním korelovat pozitivně).
– Naopak o prospěšnosti piva vědeckým debatám velmi hezky vypovídá úryvek z knihy prof. Jaroslava Flegra Zamrzlá evoluce: Proč se nedá ptakopysk chovat na vlnu.
– Hraje roli to, zda se příslušná vědecká práce odehrává spíše u počítače než v terénu? (Jak působí pivo na výkonnost terénního biologa a jak na výkonnost matematika? Hraje snad roli, že nosit si větší množství piva na terénní výzkum je nepohodlné – na rozdíl třeba od lahve tvrdého alkoholu?)
– Hraje zde roli ještě nějaký jiný faktor, například věk? Například mladší lidé pijí relativně více piva a publikují méně, aniž by to ale spolu souviselo?
