Server The Register přinesl článek o vědecké studii, která vede k opravdu překvapujícím závěrům. Na webu serveru (viz zdroj odkazovaný níže) je celá záležitost rozebrána především z „politického“ hlediska a článek popisuje, jak o studii informovala britská média – výsledky studie překroutila a úplně obrátila v neprospěch alkoholu. Vyznamenal se takto např. Guardian, který z toho vyvodil, jak nás alkohol zabíjí.
Je třeba dodat, že studie se nezabývala nějakým kauzálním rozborem, pouze korelací různých sledovaných skupin lidí v různých evropských zemích. Hodně pijící lidé měli v průměru riziko rakoviny vyšší o 3 %. Naopak ti, kteří s pitím přestali, měli toto riziko větší o 10 %. A teď pozor: ti, co přestali, byli započítáni i do první skupiny. Z čehož další analýzou dat vyplývá, že celoživotně hodně pijící měli riziko rakoviny vyšší – o 1 %. Rozdíl prakticky zanedbatelný – na zdraví! Zveřejnit takové závěry je ovšem zřejmě politicky nekorektní, alespoň v současné Británii.
Protože studie nezkoumala kauzalitu, je těžko říct, proč přestat s alkoholem vede mnohdy k neradostným koncům. U žen se tento trend mimochodem projevil mnohem méně. S čísly si lze různě hrát a studii můžeme prostě prohlásit i za špatně provedenou. Nakonec výsledky byly údajně založené na tom, co lidé výzkumníkům řekli – a lze předpokládat, že v této lehce choulostivé záležitosti mnozí z nich lhali. (Např. 40 % účastníků z Británie vyplnilo, že nepřekračují limit 1-2 piv denně, podle Registeru ho ale nejspíš většina Britů překračuje.)
Pojďme si ale zaspekulovat, proč by – kdyby studie měla pravdu – měli lidé, kteří přestanou pít, vyšší riziko rakoviny. Na mysl přicházejí následující kauzální vysvětlení:
– Lidé přestanou pít, když už mají zdravotní problémy
– Výsledkem této volby je stres, lidé se trápí, což asi s výskytem rakoviny pozitivně koreluje
– Pijáci, kteří nikdy nepřestanou, mohou umírat přednostně na jiné choroby (v krajním případě někde zmrznou nebo je přejede auto)
– V alkoholických nápojích, pivu i vínu, jsou kromě alkoholu i mnohé zdraví prospěšné látky (možná s tím souvisí např. vysoký věk dožití ve Francii; u nás zase předpokládaný optimální zdravotní účinek cca 2 piv denně)
– Lidé, kteří vůbec nepijí, se tak chovají někdy ze zdravotních důvodů, jsou už „nemocní předem“ (poznámka: to jsem v jakési cca 100 let staré brožuře četl i jako výklad, proč abstinentni nemají tak vysokou zločinnost – prostě jsou mnohdy „neduživí i na kriminální činnost“ :-))
– Umřít musíme tak jako tak: Možná se měl zkoumat ne výskyt rakoviny, ale v jakém věku k ní dochází
– Jistěže by stálo za to rozlišit alkohol dle toho, zda jde o pivo, víno nebo kořalky
– Nějaké další výklady?
Zdroj: The Register
