V dobré náladě zachytíme podle článku zveřejněného v časopisu Journal of Neuroscience z okolí více informací. Experimentální výsledky jsou korelovány i s různou aktivitou ve vizuálním kortexu, která byla snímána pomocí funkční magnetické rezonance.
Vědci dobrovolníkům nejprve promítali snímky, které měly ovlivnit jejich náladu. Poté dostali lidé za úkol podívat se na obrázek, kde v popředí byla lidská tvář, nicméně v obrázku bylo možno na pozadí rozeznat i další objekty, třeba dům. Lidé dostali za úkol rozlišit například pohlaví centrální tváře; ve špatné náladě přitom nezaznamenali na další objekty. Příslušná část mozku se na rozdíl od prvního případu vůbec neaktivovala.
V dobré náladě vytěžíme tedy ze svého okolí více informací. Jaký pak má smysl špatná nálada? Například nám asi umožňuje soustředit se na jedinou věc a nenechat se rozptylovat. Pokud položíme trochu sporně rovnítko mezi špatnou nápadu a strach, pak má smysl věnovat veškerou pozornost klíčovému sledovanému objektu, třeba šavlozubému tygrovi. Špatná nálada může způsobit, že si nepovšimneme určitých souvislostí, ale dokážeme se lépe zaměřit na kritický úkol.
Zdroj: ScienceDaily
Poznámka: Co z toho vyvodit třeba pro rozhodování o investici na burze? Má mít třeba pilot letadla nebo někdo vykonávající rutinní práci vyžadující neustálou pozornost špatnou náladu? Mohli bychom lidem na určitých pozicích tedy náladu záměrně kazit, aby svoji práci vykonali lépe?
