Společnosti, které odmítly písmo

Člověk |

Tegali, jižní Súdán. Ovládaní se obávali toho, k čemu by vládci písmo mohli použít, a vládci považovali absenci písma za podporu moci. Čím se lišila starověká Mezopotámie?

Společnosti, které odmítly písmo



Před expanzí kolonialismu koncem 19. století se v afrických společnostech nepoužívaly dopravní prostředky na kolech ani pluh a jen málokterá měla písmo. Etiopie ho měla, jak jsme si řekli. A měli ho i Somálci, ale na rozdíl od Etiopanů ho nepoužívali.

O podobných případech v dějinách Afriky jsme již mluvili. Africké společnosti možná kola a pluhy ne – používaly, ale zcela určitě o nich věděly. V případě konžského království to bylo v podstatě způsobeno tím, že ekonomické instituce nevytvářely žádné stimuly, aby lidé tyto technologie převzali. Mohl se stejný problém objevit také s přijetím písma?
Jisté vysvětlení nám může poskytnout království Taqali (Tegali), které se nacházelo severozápadně od Somálska, v pohoří Núba v jižním Súdánu. Založila je koncem 18. století skupina bojovníků vedených mužem jménem Isma’il a udrželo si nezávislost až do roku 1884, kdy bylo začleněno do britského impéria.
Jeho králové a lid měli přístup k arabskému písmu, ale nepoužívali je – až na jednu výjimku: králové používali arabštinu ke komunikaci s jinými zeměmi a k diplomatické korespondenci.

O začátcích písma v Mezopotámii se tradičně uvádí, že písmo si státy vyvinuly k zaznamenávání zpráv, kontrole obyvatelstva a výběru daní. Stát Taqali nic z toho nezajímalo?
Těmito otázkami se zabývala historička Janet Ewaldová, když se v 70. letech pokoušela rekonstruovat dějiny státu Taqali. Zjistila, že obyvatelé odmítali používat písmo z obavy, že by bylo použito ke kontrole takových zdrojů, jako je hodnotná půda, a státu by to umožnilo nárokovat si jejich vlastnictví. Báli se také, že by to vedlo k systematičtějšímu výběru daní.

Stát, který vytvořila dynastie, jejímž zakladatelem byl Isma’il, nebyl silný. I když o to usiloval, nedokázal prosadit svou vůli proti odporu občanů. Ale ve hře byly ještě další, méně výrazné faktory. Politické centralizaci bránily například různé elity, které při jednání s občany dávaly přednost ústní formě před písemnou, protože tak jim velela opatrnost.
Psané zákony a příkazy nebylo možné vzít zpět nebo popřít a bylo těžší je měnit; stanovovaly meze, které by vládnoucí elity mohly chtít měnit. A tak ani ovládaní, ani taqalští vládci neviděli v zavedení písma žádnou výhodu. Ovládaní se obávali toho, k čemu by vládci písmo mohli použít, a vládci považovali absenci písma
za podporu moci, kterou nedrželi v rukou příliš pevně.

To, co bránilo zavedení písma, byla taqalská politika. Somálci sice měli v porovnání s královstvím Taqali
ještě méně jasně definované elity, je však dosti pravděpodobné, že používání písma a přebírání dalších základních technologií bránily stejné síly.

Tento text je úryvkem z knihy:

Daron Acemoglu, James A. Robinson: Proč státy selhávají – Kořeny moci, prosperity a chudoby

Argo a Dokořán 2015

O knize na stránkách vydavatele

obalka_knihy

Poznámky PH:
Obecně, zajímavá je v této souvislosti třeba otázka existence písma v předkolumbovském Peru (v této souvislosti říše Inků jako asi jeden z nejcentralizovanějších státních útvarů vůbec). Co Teotihuacan, Polynésie?
Nakolik písmo může plnit spíše kultovní než hospodářskou funkci (Vikingové, Irsko?)?
Temná staletí v Řecku.
Anglosaské zvykové právo vs. psané zákony (jejich role v antice apod.).
Kdy se objevilo písmo ve starověké Indii? (míněno klasické, ne protoindické znaky.)
Naopak písmo jako strategická výhoda, včetně utajování této technologie (někdy se přičítá Féničanům a snad i Řekům v době přijetí písma).



Úvodní foto: nasa, wikipedia, licence obrázku public domain




Související články




Komentáře

07.05.2015, 18:50 cc

..

Je to sice spekulace umožněná tím, že skoro určitě bardi rejpali především do dřeva a to se jednoduše nedochovalo (Skandinávie včetně Novgorodu jsou na tom zjevně líp), nicméně za hlavní problém bych označil příliš nepočetnou vrstvu uživatelů. Památníky se dochovaly, taháky ne. I když představa jak zapálený mnich misionář pálí ve strachu o duše pohanskou evidenci o dojivosti je jako alternativní vysvětlení jistě zábavná. "K čemu to tu máte?" "Aby krávy víc dojily." "Ne, ne, to by nešlo, to jsou čáry od Satana." Za pozornost jistě stojí, že ogam je podle dnešního podání velmi dobře přizpůsoben zvukové podobě irštiny, ovšem o pár set let starší, než jej začali rýt do kamene. Nedá se úplně vyloučit, že jsou runy písmem příbuzným, ovšem před tím, než z nich vikingská bujně obchodující společnost (ostatně irští nájezdníci o pěkných pár set let obchodní model vikingských nájezdů na Británii předběhli) udělala plnohodnotný komunikační a početní prostředek, tak těch pár dochovaných doslova písmen (tj. zase na trvanlivých materiálech) by svědčilo, že se u germánů jednalo spíš o zábavu velmi nepočetné vrstvy pologramotů. V tom je v článku uváděný případ cenný, že scénář příčící se tradičnímu podání, jak výdobytky civilizace vše staré snadno válcují, je dost nedávný, abychom nemuseli ve všem jenom spekulovat. Přesto je znát, že dost záleží na tom, jak se rozhodne psát státní moc. Egyptskými písaři počínaje, přes to, jak skandinávští sedláci zvolna během středověku opouštěli runy, až třeba po poměrně rychlý přechod od kurentu ke Comenia Scriptu u nás :)

07.05.2015, 13:10 admin

runy apod.

na druhe strane, skutecne se v runach apod. psaly genealogie ci oslavne basne? (poezie se spis pamatovala, viz uz homerske veci zapsane asi az pozde) dalo by se to chapat jako pismo urcene primarne na hroby? v seznamu "divnych pisem" jsem pominul ty ruzne vampun, valam olum apod. ze severni ameriky. (mozna proti pojeti "pismo jako ucetnictvi" by slo zkusit predstavu, ze pismo vznikalo z jinych duvodu, ale kde soucasne nebyla potreba pouzivat ho k eokonomicke evidenci, tam se plne nerozvinulo, dale nevyvijelo apod.?)

07.05.2015, 09:39 cc

.

Ve společnosti, kde drtivou většinu nijak hojných obchodních partnerů zná člověk celoživotně a kde se obchoduje v podstatě jenom s kravama (+ nějací velkopodnikatelé s otroky), ale kde na druhou stranu plodná nobilita živí sílu bardů opěvujících dlouhé seznamy předků, tam nastává příhodná situace pro ogamu podobné nasazení písma. U vikingské společnosti už ale nelze absolutně tvrdit, že by bylo písmo kultovní. To se týká předchozího období, u germánských kmenů jižněji. Kde zas není těžké nahlédnout jistý vliv kontaktu s nepochopitelně vyspělou civilizací písmo hojně užívající.

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.