Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Úrok, lichva a očistec

pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku

Známý francouzský historik Jacques Le Goff spojuje v jedné ze svých prací téma úroku, ekonomického rozvoje a očistce. Proč kapitalismus nevznikl dříve?

Teze Le Goffa je zhruba následující: Po většinu středověku církev absolutně odmítala půjčování peněz na úrok (či lichvu – je v tom rozdíl?). Tento postoj de facto bránil vzniku moderní (řekněme kapitalistické) ekonomiky. Zajímavé je, jak středověcí teologové odmítání úroku zdůvodňovali – půjčující de facto prodává čas, po který peníze „samy“ vydělávají bez přičinění jejich původního vlastníka. Čas ovšem nepatří žádnému člověku, ale Bohu, proto jeho prodej má být nemravný. Prodáváte cosi cizího.

Takový postoj má ovšem na první pohled celou řadu rozporů – pokud někomu půjčím (pronajmu) dům, jistě za to budu chtít zaplatit, totéž za užívání nějakého předmětu. Proč by poplatek za užívání peněz měl být něčím mravně závadným, pokud na předešlých případech nic problematického není? Teologové se pokoušeli o celou řadu výkladů – třeba Tomáš z Chobhamu tvrdil, že peníze jsou určeny proto, aby se jejich prostřednictvím snáze obchodovalo se zbožím, nelze ale obchodovat se samotnými penězi (zhruba řečeno). Dokonce se objevila i idea, podle které ani smyslem obchodu nemá být zisk, ale utvrzení vazeb ve společenství – můžeme měnit, až se vše dostane do původního stavu, ba někteří teologové právě takovou podobu směny chápali jako žádoucí.

Dalším aspektem odmítání finanční spekulace byl fakt, že ji často provozovali Židé (ovšem de facto proto, že řada povolání, především řemesel, jim byla zakázána). Dalo by se uvažovat i o tom, že církev se už od pozdní antiky ve společnosti systematicky snažila decimovat elity, nad kterými neměla kontrolu. A pak je tu samozřejmě odmítání bohatství jako něčeho světského – což ale má k našemu problému jen volný vztah, středověká církev odmítala úrok mnohem ostřeji než podnikání za účelem zisku jako takové.

Le Goff se domnívá, že na konci středověku, respektive cca od 12. století, církev zaujala k lichvě postupně tolerantnější postoj. A to ani ne tak kvůli tomu, že by to vyžadovala nová hospodářská situace, ale protože v té době shodou okolností převládla víra v očistec. I lichváři tedy může být odpuštěno, není třeba ho odsuzovat tak absolutně, člověka je třeba spíše očistit než potrestat (je v tom asi také skryto i jakési citové vydírání – lichvář by se měl stát kajícníkem a majetek získaná finančními spekulacemi rozdělit mezi chudé – či věnovat církvi). Právě víra v očistec tak měla de facto umožnit vznik moderního ekonomického systému.

Zdroj: Jacques Le Goff: Peníze a život, Argo 2005

Poznámka:
– Proti uvedené úvaze je však možné namítnout, že protestantské země v době reformace víru v očistec odhodily jako „katolickou pověru“. Rozhodně jim to však nebránilo v rozvoji ekonomických aktivit spojených s půjčováním na úrok. Tj. předložený výklad není určitě jediný možný.
– Odmítání úroku také nebrání kapitalismu v muslimském světě – namísto úročeného vkladu si koupíte podíl v bance, spotřebitelský úvěr na koupi určitého produktu se řeší jako leasing apod.

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru