Čína, respektive její kultura, nám obvykle splývá do jednoho celku. Historicky mezi severem a jihem země ale existovaly velké rozdíly, a to i z hlediska základů obživy. Na severu, kde čínská civilizace vznikla, se mnohem více než rýže pěstovaly jiné obilniny, proso, pšenice…
Viz také: Počátky Číny: proso místo rýže, mléko místo čaje
Thomas Talhelm z University of Virginia a jeho kolegové nyní tuto logiku dovádějí ještě dál. Velký rozdíl mezi severem a jihem prý přetrvává dodnes a formuje i povahové rozdíly mezi obyvateli obou oblastí. Zatímco pro nás jsou všechny východní kultury kolektivistické, jižní Čína jde v tomto oproti severu prý mnohem dál. Talhelm uvažuje o možném vlivu podnebí (eventuální genetické rozdíly nezmiňuje vůbec, to je zřejmě tabu), za hlavní příčinu rozdílů ale pokládá právě rýži; což sice také odpovídá klimatu, ale nepřímo.
Zemědělství na severu je více podobné tomu evropskému, prostě zasejete a sklidíte pšenici apod. Naopak pěstování rýže vyžaduje mnohem větší spolupráci i lidské ruční práce, složité kolektivní hospodaření s vodou, budování a údržbu společných hrází a zavlažovacích kanálů. Při pěstování pšenice se většinou žádné umělé zavlažování naproti tomu nepoužívá.
Následkem mají být i takové rozdíly, jako severní spíše analytické a jižní spíše holistické (poznámka: eh?) myšlení.
Hranicí severní a jižní Číny je zhruba řeka Jang-c. 100 km na sever a na jih od ní znamená prý větší kulturní předěl, než dalších 1 000 oběma směry. Korea, Japonsko či Vietnam mají kulturu v tomto příbuznější jižní Číně.
Zdroj: Phys.org
Poznámky: Platilo by to ale dnes, kdy zemědělství je mechanizované? Kolik procent Číňanů se jím zabývá? Jistěže by rozdíly mohly nějak přetrvat i z minulosti, ale viz likvidace tradičního životního stylu za kulturní revoluce, asi včetně masových přesunů obyvatelstva…
Co vliv vzniku volných zón, mnohem rychlejší přechod k tržní ekonomice ve městech na pobřeží než ve vnitrozemí (Hongkong, Šanghaj i Macao také geograficky spadají do jižní části)…
