Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Černé, nebo červí díry?

Problém je, když nic jiného v tom, že červí díry jsou objekty zcela hypotetické, kdy většina fyziků nejspíš nebude uznávat ani samotnou jejich existenci. (Nemá smysl se v této souvislosti odvolávat třeba na názory Einsteina.)
Rádiový zdroj Sagittarius A* (SgrA ∗) zhruba v centru naší galaxie byl objeven už v roce 1974. Dnes předpokládáme, že se jedná o černou díru. Samozřejmě přímo ji pozorovat nemůžeme, pouze podle chování blízkých hvězd (objekt je velmi hmotný a hustý) a plynu na horizontu událostí. Pro červí díru by nemožnost přímého pozorování dle autorů celé hypotézy platila rovněž.
Nicméně ionizované plyny/plazma okolo černé a červí díry by měly vykazovat odlišné vlastnosti. Červí díra má být oproti černé mnohem menší. Potíž s černými děrami má být v tom, že jejich obří verze nalézáme i v mladých galaxiích, kde, tvrdí autoři hypotézy, nebylo dost času pro jejich vznik. Naopak červí díry se mohly začít utvářet brzy po velkém třesku.
Studie byla jako preprint publikována na webu ArXiv. Testovat by tato myšlenka prý šla pomocí nového zařízení Gravity, které bude nainstalováno na dalekohled European Space Observatory v Chile. Gravity bude detekovat fotony obíhající na nejnižší stabilní oběžné dráze u horizontu objektu, červí díra by oproti černé měla mít menší průměr (?). Pokud by se hypotéza potvrdila, nebo alespoň nebyla pozorováním falzifikována, bylo by asi třeba červí díry zahrnout v rámci kosmologie do nějakého obecnějšího modelu.

Zdroj: Phys.org

Poznámky:
Předpokládejme, že wormhole v originále opravdu znamená to, jak se červí díra popisuje obvykle – jako spojnice černé a bílé díry. Nebo má jít prostě obecněji o „zkratky“ mezi různými částmi vesmíru či dokonce různými vesmíry?
Proč by ale objekty přetrvávající z doby krátce po velkém třesku měly být zrovna v nitrech galaxií?

autor


 
 
Nahoru
 
Nahoru