Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Cesta ke strojům času

pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku

– Roy Ker objevil v 60. letech, že Einsteinovy rovnice umožňují vznik zatím neznámého druhu černých děr – rotujících. V rotujících černých dírách má singularita tvar nikoliv bodu, ale prstence. Ve středu prstence je prázdný prostor, kterým by se cestovatel v čase mohl pokusit projít. (na rozdíl od „klasické“ singularity, ve které by byl stlačen na nulovou velikost)
– Pokud cestovatel projde Kerrovou singularitou, podle dráhy, již se toto uskuteční, může skončit v jiném bodě časoprostoru – tedy klidně v minulosti i v budoucnosti. Problém však je v tom, že to těžko dopředu určit („naplánovat si cestu“), protože pod horizont černé díry nevidíme a tedy těžko určit úhel, jak do černé díry vskočit.
– Prstencové singularity ovšem obsahují tzv. Cauchyho horizont, který leží hlouběji v černé díře než klasický horizont Schwarzschildův. To je místo, ve kterém se pozorovateli zdá, že čas venku černé díry plyne nekonečně rychle. V jediném záblesku spatří celou budoucnost vesmíru – jinak řečeno, všechno to světlo (stlačené k modré části) musí k horizontu dorazit v jediném okamžiku a cestovatele uškvaří (i kdyby ho už předtím neroztrhaly slapové síly).
– K vyřešení popsaných problémů by chrononaut potřeboval nahou singularitu, rotující černou díru zbavenou Cauchyho i Schwarzschildova horizontu. To by snad šlo zrealizovat právě prostřednictvím rychlé rotace. Čím rychleji černá díra rotuje, tím blíže je Cauchyho horizont k vnějšímu Schwarzschildova horizontu. V určitý okamžik se oba protnou, možná zmizí a výsledkem bude nahá singularita (i když je možné, že nahé singularity jsou zakázány nějakým speciálním fyzikálním pravidlem).

Zdroj: Jim Al-Khalili: Černé díry, červí díry a stroje času, Aurora, Praha, 2003

2. díl
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/2116858ACC6DFB3AC1256EB900549F9E?OpenDocument&cast=1

3. díl
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/1EEFBE6C33C8F9BCC1256EB90056EACE?OpenDocument&cast=1

4. díl
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/9A38E9A5EA671767C1256EB90058C24D?OpenDocument&cast=1

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru