Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Hledání jiného jména pro velký třesk

…velký třesk má i nadále několik zarytých odpůrců, kteří preferují představu věčného vesmíru. Když se model stacionárního vesmíru ukázal být neudržitelný, pár jeho stoupenců přešlo k modifikované verzi zvané kvazistacionární model. Tito kosmologové zastávající silně menšinový názor jsou velmi hrdí na to, že oponují ortodoxní teorii velkého třesku. Fred Hoyle, který zemřel roku 2001, opravdu až do smrti pevně věřil, že kvazistacionární model vesmíru je správný a model velkého třesku chybný. …
Hoyleova zášť vůči modelu velkého třesku pravděpodobně souvisela i s tím, že to byl právě on, kdo model tímto jménem nazval, a tak ho pomohl rozšířit do obecného povědomí. Pojem „velký třesk“ se osvědčil jako velmi výstižný, krátký a snadno zapamatovatelný název teorie vzniku vesmíru – a přitom ho vymyslel její největší kritik. Zatímco některým kosmologům se poněkud bulvární styl fráze „velký třesk“ líbí, jiní vyjadřují nelibost nad nevhodností tohoto názvu označující tak velkolepou a vznešenou ideu. Dokonce i postavičky Calvin a Hobbes z kresleného komiksu Billa Wattersona na tento problém upozornily. V jednom z příběhů vydaných roku 1992 Calvin říká Hobbesovi: „Četl jsem o počátku vesmíru. Říkají tomu „velký třesk“. Není to zvláštní, že vědci si dokážou představit, jak všechna hmota vesmíru explodovala z bodu menšího než špendlíková hlavička, a přitom pro to nevymyslí lepší název než „velký třesk“? To je problém celé vědy. Je v ní spousta empiriků, co se pokoušejí popsat věci nebývalé krásy.“ Calvin pak navrhuje alternativní pojem „strašlivý prostorový výbuch!“, který pak někteří kosmologové opravdu začali na chvíli používat, a to i pod zkratkou HSK (podle Wattersonova horrendous space kablooie).
Následující rok vyhlásil časopis Sky & Telescope soutěž o nový název, který by nahradil používaný termín velký třesk. Komise vážených porotců – konkrétně Carl Sagan, Hugh Downs a Timothy Ferris – však předloženými návrhy nijak nadšena nebyla. Mezi navrženými jmény bylo například „Hubbleova bublina“ („Hubble Bubble“), „vesmír Berthy D.“ anebo „SAGAN“ (akronym z anglického „Scientists Awestruck by God’s Awesome Nature“, tedy cosi jako „Vědci ohromení hrozivou boží přírodou“). Došli k závěru, že ani jeden z 13 099 návrhů, které přišly ze 41 zemí světa, není lepší než Hoyleovo původě posměšné označení „velký třesk“.
Asi to svědčí o tom, že model velkého třesku se již stal součástí obecné kultury. Celá generace lidí vyrostla s tímto modelem, který vysvětluje vznik, vývoj a historii vesmíru a je pro ni nepředstavitelné, že by teorie nyní byla přejmenována.

Tento text je úryvkem z knihy:
Simon Singh: Velký třesk.
Nejdůležitější vědecký objev všech dob a proč o něm musíte vědět

Překlad Jiří Podolský a Martin Žofka, váz. s přeb., 412 stran, 110 ilustrací a tabulek, 399 Kč.
Podrobnosti na stránkách vydavatele

anotace vydavatele
Albert Einstein kdysi řekl: "Nejnepochopitelnější na vesmíru je to, že se dá pochopit." A spolu s ním Simon Singh věří, že na porozumění fyzikální podstatě vesmíru nemusí být člověk génius jako byl Einstein. Že jí může rozumět každý. Jeho kniha nevysvětluje jen základy teorie Velkého třesku, ale dozvíme se hodně i o tom, proč jí současní kosmologové věří. A navíc si vyslechneme mnoho barvitých příběhů o vzniku, vývoji a dozrávání této teorie a jejích tvůrců i odpůrců. Kniha hýří kosmickými idejemi i historickými ohlédnutími, ale navíc je i neobyčejně zábavná.

autor


 
 
Nahoru
 
Nahoru