Spoléhat při získávání těchto látek na mák není bez rizika, největším producentem máku je Tasmánie a jediná neúroda může prý způsobit, že se (celosvětově rostoucí) poptávku po opiátech nepodaří vůbec uspokojit.
Vědci nyní vložili do kvasinek několik genů včetně genů z máku. V první fázi kvasinky syntetizovaly alkaloid salutaridin a z něj pak samotné opiáty. Jediný problém je, že obě fáze reakce zatím probíhají v odlišných kmenech kvasinek, ale nemělo by být zásadnější problém modifikace zkombinovat v jediném organismu. Reaktor s 1 000 litrů roztoku kvasinek by měl odhadem dokázat produkovat tolik morfinu jako hektar makového pole – kde samozřejmě stále navíc hrozí, že si nezralé makovice nařeže někdo jiný. I když fermentace probíhající v uzavřeném reaktoru bude z tohoto hlediska bezpečnější, ještě z toho nevyplývá, že jako celek bude nová metoda oproti klasickému postupu cenově konkurenceschopná.
Christina Smolke uvádí, že každá laboratoř by mohla mít kvasinky se specifickým „otiskem“, takže při nelegální výrobě pro černý trh by se dalo přijít i na to, odkud došlo k úniku (poznámka: ze zdroje není jasné, zda se myslí únik kvasinek, nebo zda nějaký otisk bude i na finální látce – jak?). Další předností má být i rychlá syntéza různě pozměněných opiátů, přesněji cíleným pro konkrétní potřeby.
Zdroj: New Scientist
