Hormon zvaný choriogonadotropin vyvolá u žab drápatek (Xenopus laevis) kladení vajíček. Této skutečnosti se využívá jednat v embryologii (vědci díky tomu nemusejí čekat na žabí sezónu), ale také v těhotenských testech.
Časné lidské embryo a placenta totiž produkují právě choriogonadotropin, který se pak vyskytuje v krvi a v moči těhotných žen. V dobách před vznikem současné podoby testů (metody založené především na protilátkách) se proto krev testované ženy vstříkla žábám. Pokud do rána nakladly vajíčka, bylo těhotenství potvrzeno.
Drápatka původně pochází z jižní Afriky, ale do Evropy a severní Ameriky se dostala právě kvůli těhotenským testům (teprve později s nimi začali ve větší míře pracovat i vývojoví biologové). Uprchly však z nemocničních laboratoří a dnes najdeme jejich populace také v kalifornské či waleské přírodě.
Fakt, že těhotenství u lidí souvisí takto bezprostředně s kladením vajíček u žab, ukazuje, že příslušné procesy u člověka i u žáby jsou řízeny podobnými mechanismy a v příslušných kaskádách biochemických reakcí hrají obdobou úlohu obdobné látky.
(Zdroj: J. M. W. Slack: O vejcích a vědcích, Paseka, Praha, 2001, překlad Fatima Cvrčková)
