Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Proč je 666 číslem šelmy

Výkladů na toto téma je nespočet, žádný mne dosud ale příliš neoslovil/nepřesvědčil. Zkusil jsem na toto téma vypovídat mezioborového specialistu – matematika, teologa a ekonoma (protože 666 se ve Zjevení dává speciálně do souvislosti s obchodem).

 

Odpovídá Jan Lamser, absolvent Matematicko fyzikální fakulty UK, Evangelické teologické fakulty UK, který rovněž získal ekonomické vzdělání ve Francii.

 

Člověk by očekával, že potřeštěnosti jako naivní číselná magie budou patřit spíše mezi magické praktiky gnose, proti níž se křesťanství přece ostře vymezovalo. Jak to, že tedy 666 coby ďábelské číslo našlo místo v biblickém kánonu a ne dejme tomu v nějakém apokryfu?

 

To si možná zaslouží trochu obecnější komentář. I v našem kulturním prostoru s významy či symbolikou čísel aktivně pracujeme, aniž bychom si to často i uvědomovali. Nejde nutně jen o onen pátek třináctého, ale uvědomme si, kolik jsme už viděli narážek třebas na rovnici E = mc2. I my máme sklony k určité „numerologii“, která se při pohledu zvnějšku, z jiné kultury, pokud tomu E = mc2 nebudeme rozumět, bude jevit jako nějaké obskurní šarlatánství.

 

No, E = mc2 ale není číslo, leč rovnice. Možná je nadužívaná a bere se až příliš symbolicky, dejme tomu podobně jako obrázek dvojšroubovice DNA. Nicméně příslušných symbolů se dnes nikdo přece nebojí. Jak vůbec přijdete k pocitu, že nějaké číslo nebo podobný formální objekt jsou opravdu prokleté?

 

Naše současnost je prokletými čísly protkána: což třeba 11/9? Dobře, datum nebereme, tak se podívejte na nějaké příklady z oblasti ekonomiky. Co třebas magická 8% hranice kapitálové přiměřenosti v bankovnictví, abych zmínil svoje zaměstnání? (Poznámka: J. Lamser je člen představenstva ČSOB odpovědný za inovace, koncept služeb Era, Poštovní spořitelnu a stavební spoření.) A což záplava nabídek na hypotéky od 3,5 % p.a. či na spořící účet za 2,20 % – kdo si pustí televizi, nemá šanci uniknout. Co oblíbená maastrichtská kriteria? Nebo aktuálně: Co má např. za smysl, že přijatelná výše státního dluhu Řecka je 120 % místního HDP (přičemž už i samotné HDP je poněkud arbitrární kritérium)?

 

Pochopitelně, taková čísla jsou jistě do značné míry arbitrární, ale myslím nijak neprorůstají naší kulturou. Např. čísla 120 se nebojíme ani k němu nijak speciálně nelneme…

 

Tak s tím bych nesouhlasil, Řecko dnes prožívá existenciální trauma, a pokud bych byl řeckým anarchistou, sprejoval bych na autobusy možná právě tohle číslo. Mimochodem Janovo Zjevení vznikalo v ne nepodobné atmosféře obav. Obav z pronásledování, ztráty integrity, obav, zda ve zkoušce, která přichází, křesťané obstojí.

Ale zpátky k té mé zmínce o E = mc2. Ono to má pro porozumění, co asi tak oněch 666 může znamenat, docela podstatný význam. Je totiž užitečné si uvědomit, že v době vzniku Zjevení se pro zápis čísel používala písmena abecedy (to platí o hebrejštině, aramejštině, řečtině i latině; „naše“ dnešní arabské číslice se v Evropě prosadily mnohem později). To samozřejmě rovnou svádí číst část nějakého textu jako číslo. Nebo si vzít nějaký výraz či jméno a jednotlivá písmena všelijak sčítat či násobit mezi sebou…

Takže 666 je možná nějaká taková šifra. Oblíbeným výkladem je vhodně posčítané jméno císaře Nerona, který byl pronásledovatelem křesťanů, a v křesťanských obcích tehdejší doby proto pochopitelně vnímán jako velký nepřítel. Nero byl mimochodem obávaný i po své smrti, protože se objevily „konspirační teorie“, že ve skutečnosti utekl k Parthům a ještě se vrátí. To, pokud budeme v těch úvahách poněkud kreativní a vcítíme-li se do atmosféry textu (který je evidentně namířen proti Římu – v zásadě všichni se shodují, že právě Řím je ona nevěstka babylonská), zase odpovídá návratu ďábla ve Zjevení. Budete-li umně sčítat nápisy na minci s císařem Caligulou, také vám nedá až takovou práci se nějak k číslu 666 dopracovat.

V této souvislosti je zajímavé dodat, že ne ve všech biblických spisech/zápisech je „číslem šelmy“ zrovna 666. V některých, ne nevýznamných rukopisech naleznete 616. Šestnáctka je například číslo mimořádně nepopulární římské legie, která v oblasti v té době operovala a měla pověst party hrdlořezů. A tak by se dalo pokračovat… Samozřejmě zpětně je to trochu těžké rekonstruovat. Připomněl bych Umberta Eca a festival hermeneutik v jeho Foucaultově kyvadle, to je myslím, velmi ilustrativní příklad, na kolik mnoho způsobů se lze v interpretaci textu mýlit. Čili pochopitelně – může to být Nero, nemusí to být Nero…

 

(Poznámka: Jak konkrétně lze Nerona posčítat na 666 viz např. Wikipedia)

 

Dalo by se to tedy chápat tak, že 666 je něco jako šifra? Proč ale bylo nutné se takto chránit, když křesťané tehdy byli pronásledováni tak jako tak? Navíc po Neronově smrti byl přece tento mrtvý císař pokládán za zločince i „oficiálně“…

 

Šifra, symbol. Vždyť celý text Zjevení je psán tímto stylem. Žánr apokalyptické literatury, který se nám může jevit z dnešního pohledu trochu zvláštní, tehdy nebyl nijak neobvyklý (naopak by tehdejší intelektuál byl asi docela zmaten z četby dnes oblíbených postkatastrofických sci-fi na způsob McCarthyho Cesty). Z tohoto pohledu takovéto symboly jsou v našem textu žánrově zcela funkční. Jiným – a souvisejícím – důvodem je právě ono pronásledování křesťanů; tak, jak je text sepsán v básnických obrazech, ho nelze snadno označit za protiřímský pamflet, který by se ihned musel stát důvodem represí. To samozřejmě tehdy hrálo velkou roli. Pronásledování křesťanů nebylo nikdy v Římské říši z hlediska důslednosti a plošnosti srovnatelné například s holocaustem v nacistickém Německu; bylo kampaňovité a omezené na určitá města či správní oblasti.

 

V Apokalypse se doslova píše, že cejch šelmy-ďábla musí mít každý, kdo chce obchodovat – ať je bohatý či chudý, svobodný či otrok. Proč to? Souvisí to snad s tím, že Bible nemá k obchodu zrovna pozitivní vztah?

 

To bude, myslím, jinak. Uvědomme si, jak se křesťanství šířilo. Jeho prvotním zdrojem byla židovská diaspora, komunita tradičně silně orientovaná na obchod (Židé získali za Heroda Velikého díky jeho loajalitě k Caesarovi významné daňové úlevy, které jim pomáhaly v obchodování; i geograficky bylo Samaří a Judsko významnou křižovatkou mezinárodního obchodu). I v rámci misie do nežidovského prostředí byli pravděpodobně často nejprve oslovováni lidé nežidovského původu, ale aktivní, přemýšliví, angažovaní, pravděpodobně rovněž aktivní i ekonomicky. Čili význam bych spíše viděl jako varování, nějak jako „zakáží vám dělat, čím se živíte“, které právě pro takovéto lidi bylo evidentně silným mementem. Proto je, myslím, cejch dáván do souvislosti s obchodováním a ne třeba s pitím vína. Plus ono „bohatý i chudý“ je možná zase varováním, že by si příjemci sdělení neměli být jisti, že je před represemi uchrání jejich majetek, pokud jednou spadne klec. Znovu ostatně zmíním nacistické Německo a Norimberské zákony.

 

Mimochodem, Armagedon je etymologicky údajně totéž jako Megiddo, kde se odehrála bitva již v době faraonského Egypta (Egypťané zde v 15. století př. n. l. porazili koalici místních syrskopalestinských vládců). Proč toto spojení?

Ano, často se objevuje výklad Armaggedon – Har Meggid – hora Meggid. Jde o oblast Jezereelské roviny, sevřené horskými masivy. Hovoří se o ní jako o ideálním místě pro bitvy; pokud jste chtěli oblast od jihu vojensky obsadit, vždycky jste museli jít právě tudy. Megiddo tak sehrálo roli ještě v 1. světové válce, když Britové dobývali Palestinu na Osmanské říši. Čili obecně ztotožnění Megidda s místem Poslední bitvy je docela přirozené. Znovu připomenu onu šestnáctou legii, právě zde totiž tehdy tábořila a nějaké povstání proti Římu by zcela jistě vedlo ke střetu na tomto místě.

 

Apokalypsu napsal stejný Jan jako autor Janova evangelia?

Téměř jistě ne. Ale i to by bylo na širší rozpravu.

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru