Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Sloučenina kobaltu umí lapat kyslík ze vzduchu i vody

Proces je vratný a kyslík se dá z látky opět uvolnit. Prášek může tedy fungovat jako rezervoár kyslíku, obdoba tlakového válce – nebo ještě spíše hemoglobinu. Materiál se použitím nijak neopotřebovává, cyklů může teoreticky proběhnout nekonečně, asi jako když člověk máčí a vymačkává houbu.

K uvolnění kyslíku dochází mírným zahřátím nebo snížením tlaku. Pokud okolní atmosféra obsahuje málo kyslíku, jeho uvolňování může proběhnout i za normálního tlaku. Výzkumníci (vedoucí týmu je Christine McKenzie) se nyní snaží, aby celý proces šlo řídit i světlem.

Jaké má nový materiál vlastně chemické složení? Jeho základem je kobalt a speciálně navržené organické molekuly, polycyklické sloučeniny obsahující navázané atomy kyslíku. Kobalt hraje podobnou roli jako železo v hemoglobinu nebo měď v hemocyaninu (např. u měkkýšů a korýšů), organická část se nicméně proteinům nijak nepodobá. Detailnější struktura materiálu (jak v „nasycené“, tak i „prázdné“ fázi) byla určena metodou rentgenové difrakce. Materiál lze různě modifikovat a tím měnit parametry (tlak, teplota) potřebné k uvolňování kyslíku. Proces lze také řídit z hlediska rychlosti, různé verze prý dokáží svou kapacitu naplnit i znovu uvolnit kyslík v řádu sekund, minut i hodin. Maska ze dvou vrstev dvou verzí materiálu by mohla fungovat trochu jako pumpa, nemocný člověk by dostával větší koncentraci kyslíku, aniž by s sebou musel nosit tlakovou láhev. Jiná varianta materiálu umí kyslík lapat také z vody, takže představitelné je i to, že by se s pomocí takové roušky mohli potápěči obejít bez kyslíkové bomby.

To, zda materiál je „nasycený“, lze poznat na první pohled. Mezi oběma stavy je rozdíl v barvě, nasycená forma je černá, po oddělení kyslíku látka zrůžoví.

Video na Youtube

Zdroj: Phys.org

Poznámka: Lžíce prášku schopná pohltit veškerý kyslík z místnosti ale přece jen působí divoce. Na jiném místě se uvádí, že hustota uloženého kyslíku bude v materiálu 160krát vyšší než ve vzduchu, což s výše uvedeným údajem nějak nejde dohromady. I tak ale materiál hustotou uložení výrazně překonává hemoglobin i hemocyanin.

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru