Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Tisknout se dají i baterie

Množství elektronických součástek, které lze tisknout, neustále přibývá. Poslední novinkou je baterie tištěná pomocí „inkoustu“ z uhlíkových nanotrubiček.

To, co připravil tým George Grunera z Kalifornské univerzity v Los Angeles, je z hlediska použitého materiálu vlastně běžná zinkovo-uhlíková baterie. Tedy až na to, že byla vytištěna, a tudíž může být tenčí než milimetr.
Baterie je složena ze dvou vrstviček uhlíkových nanotrubiček (první, „obyčejná“, je kolektor, druhá, kde jsou do nanotrubičkového inkoustu přimíchány práškové oxidy magnanu a elektrolyt, funguje jako katoda), třetí vrstvou je zinková fólie (anoda). Hustá síť nanotrubiček, která se vytvoří na povrchu samovolně, přitom dokáže přenášet elektrický náboj efektivněji než kov, navíc na rozdíl od kovových součástek nijak nepřekáži vlastním elektrochemickým reakcím, které napětí generují.
Použitím obdobných technologií se podařilo vytisknout i nanotrubičkový kondenzátor.

Nová baterie by oproti té klasické, vytvořené ze stejných materiálů a o stejné hmotnosti, měla být účinnější, tj. mít vyšší výkon. Výhodou je také to, že výrobní postup tištěných baterií by mohl probíhat za pokojových teplot a vlastní tiskové technologie by již měly být de facto standardizovány.

Zůstávají samozřejmě otázky praktického použití takovýhle součástek. Technologie tisku baterií na různé povrchy však může podle vědců výhledově najít uplatnění například při výrobě RFID čipů nebo miniaturních displejů.

Zdroj: New Scientist

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru