Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Václav Cílek podruhé: Budoucí oteplování a jak se změní v opak

Přejděme teď do budoucnosti. Jaké klimatické změny můžeme očekávat a jaké budou jejich důsledky?

To, že se klima mění, je jeho základní charakteristikou. Důležité přitom je uvědomit si, jak narůstá počet lidí, plocha staveb a délka technických sítí, jako jsou silnice a plynovody. Zároveň roste složitost našeho života, v němž jsme navázáni na čím dál propracovanější soubory dodavatelů, odběratelů, exportérů, různých věcí, technických pomůcek i sítě mezilidských vztahů. Současně s tím ale neustále vzrůstá i zranitelnost naší civilizace.
Pozorujeme tak tendenci k neustálému zvyšování škod a to i v letech, jejichž klimatická variabilita je standardní. V. Ložek používá jako příklad konec 2. sv. války na Slovensku. Fronta se zde zastavovala až na několik týdnů. Mnohé vesnice a komunikace mezi nimi byly těžce postiženy. Po skončení války byl návrat k předcházejícímu stavu poměrně rychlý. Domy byly opraveny z místních materiálů, studny vyčištěny, na cesty navezen štěrk, rodiny se mezi sebou skládaly na krávu či později na koně. Představte si podobnou situaci v naší době a uvědomme si, co by znamenalo ochromení vodovodů, centrální kanalizace, elektrického vedení, rozvozu potravin a pohonných hmot. Kolik věcí potřebujeme k životu a neumíme si je sami opatřit.

Pokud byste ohledně těch klimatických změn mohl být konkrétnější…

V posledních několika letech se objevuje poměrně dobře podložený model, který ukazuje, že globální oteplování způsobené skleníkovým jevem může urychlit příchod ledové doby anebo alespoň ovlivnit globální klima.
Při analýze řad instrumentálních měření povrchu Země od roku 1945 se ukázalo, že oteplování je nerovnoměrné. V posledních padesáti letech se mírně, ale významně zvyšuje teplota v tropické a subtropické oblasti. Zároveň zde ubývá srážek – a to ve všech měsících. Naproti tomu se severní zóna mírného klimatu a polární oblasti mírně a poněkud nerovnoměrně ochlazují. Tím roste gradient teplotní a tlakový gradient mezi rovníkem a pólem.
V geologické minulosti vedlo zvyšování průměrných teplot mezi rovníkem a pólem k příchodu chladného klimatu. Proč? Při vyšším gradientu vanou silnější větry mezi rovníkem a pólem. Vzdušné masy v subtropech a tropech jsou díky vysokému odparu nasyceny vodní parou, kterou efektivněji přenášejí k pólům, kde tato voda vymrzá a hromadí se v podobě ledovců. Ty rostou, zvětšují svůj objem a roztékají se do nižších poloh. Jejich bílá barva odráží do prostoru více tepelného záření a sever se postupně ochlazuje.
Tento model je velice realistický, ale funguje v delších, nejméně staletí trvajících měřítkách. Důležitý je však jednoznačně prokázaný trend k oteplování a vysušování tropů a subtropů, který můžeme číst např. jako zprávu o pravděpodobném rozšiřování některých pouští a o možnosti zvyšování počtu environmentálních uprchlíků ze semiaridních oblastí Afriky, Arábie a polopouštních pásů mezi Tureckem a Čínou.

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru