Vesmír je dnes vody poměrně plný, najdeme ji na planetách, kometách i mezihvězdných mračnech. Kde se ale voda vzala?
Nejprve bylo samozřejmě třeba upéci v nukleosyntéze kyslík. Nejasný byl ale dosud následující krok, otázka, jak kyslík s vodíkem zreagoval. Samozřejmě, že na „normálních“ teplot a v plynném stavu spolu oba prvky reagují ochotně, jenže většina vody je ve vesmíru přítomna v mezihvězdných mračnech v podobě ledu, který je přilepen na prachových částicích.
Akira Kouchi z univerzity v japonském Sapporo ukázal, že ani reakce vodíku s kyslíkem za velmi nízkým teplot nemusí být problém. Test byl proveden při teplotě 10 K. Molekuly kyslíku přimrzlé ke kouskům prachu i za těchto podmínek ochotně reagují s vodíkem. Nejprve vznikne peroxid vodíku a ten se pak slučuje s dalším vodíkem na vodu. Jediná zbývající nejasnost spočívá ve skutečnosti, že ve vesmíru je za těchto podmínek kyslík přítomen spíše v atomární než molekulární formě.
Zdroj: New Scientist
Poznámky:
– Vodík má za normálního teplotu tání 14 K a varu 20 K. V podmínkách mezihvězdných mračen však i při 10 K existuje jako plyn (?).
– Atomární kyslík by měl oproti molekulárnímu být reaktivnější, takže není jasné, proč by se zde měl skrývat nějaký zádrhel.
Viz také:
Ještě jednou o čtvrtém skupenství vody
Pod povrchem Titanu se skrývá oceán čpavku
Kovový vodík ve vesmíru je možná spíše kapalina než pevná látka
