Železo na Marsu a polygamie v lidském genomu

Biologie |

Dvě perličky podle New Scientistu: budou-li někdy existovat základny na Marsu, alespoň s železem zde podle všeho nebude problém. Do lidských genů se obtiskla v minulosti rozšířená polygamie.




Dvě perličky podle New Scientistu: budou-li někdy existovat základny na Marsu, alespoň s železem zde podle všeho nebude problém. Do lidských genů se obtiskla v minulosti rozšířená polygamie.

Základna na Marsu železa měla mít dostatek. Na Rudé planetě je ho totiž dost i ve formě čistého prvku. Na povrch Marsu ho zanesly meteority a na rozdíl od Země zde nestihne tak rychle zoxidovat. Proto Mars vystačí s místními zdroji a nebude nucen budovat žádné energeticky náročné vysoké pece.
Zdroj: New Scientist
Poznámka: Atmosféra Marsu je sice oxidační s obsahem kyslíku (ostatně i půda je oxidační kvůli výskytu peroxidu), ale je tak řídká, že oproti Zemi působí podle New Scientistu pomaleji. Může zde být ale i jiná příčina rozdílů oproti Zemi: zde se meteoritické železo zpracovává odedávna (a dělaly to i kultury, které neznaly tavbu), takže dnes už železo musíme získávat takřka výhradně z rud.
Viz také:
Přistane člověk ještě před Marsem na Fobosu?

I bez jakékoliv znalosti historie či genetiky můžeme odvodit, proč v genetické historii zapsané do současné populace najdeme více matek než otců. Počet dětí, které může žena mít za život, je omezen. V plodnosti mužů proto existuje větší variabilita, několik málo z nich může po sobě zanechat počet potomků až astronomický (a stejně tak je nutné předpokládat, že za tohoto stavu řada z nich geneticky vyjde naprázdno). Takhle to funguje bez ohledu na to, co zjistíme např. antropologicky (války o ženy a existence mnohoženství v historii apod.) nebo co víme o sexuálním chování šimpanzů.
Michael Hammer, populační genetik z arizonské univerzity v Tucsonu, nyní tento logický závěr potvrdil i experimentálně, když se svými kolegy sekvenoval DNA 90 lidí z celkem 6 skupin, Basků, Melanésanů, Číňanů a tří skupin afrických. V chromozomu X existuje oproti chromozomu Y větší genetická variabilita, chromozom Y je „stejnorodější“ – měli jsme (tedy jako celková populace, nikoliv jednotlivě :-)) tedy méně mužských než ženských předků.
Zdroj: New Scientist
Poznámky:
– S tématem souvisí i hledání tzv. mitochondriální Evy a vysvětlení, proč posledním společným předkem všech dnes žijících lidí byl téměř jistě muž, nikoliv žena. Viz např.
Polemika: Kritika mitochondriální Evy
Problémy s mitochondriální Evou
– Legislativní zákaz polygamie situaci pouze zmírňuje, nicméně by se dal chápat nikoliv jako ochrana žen, ale spíše sociálně hůře postavených mužů.








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.