Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Způsobilo kosmické záření dobu ledovou?

Trojice astrofyziků se domnívá, že intenzita dopadu kosmických paprsků může mít zásadní vliv na dlouhodobé klimatické změny na Zemi.

Kosmické záření, což jsou vysokoenergetické částice dopadající na Zemi z kosmického prostoru (viz např. článek Bruno Rossi a kosmického záření http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/D344267270B23006C1256E970049004B?OpenDocument&cast=1), nepřestává poutat pozornost vědců. Tento měsíc se trojice renomovaných fyziků, Jasper Kirkby z CERNu, Augusto Mangini z Univerzity v Heidelbergu a Richard Muller z Kalifornské univerzity v Berkley, vyslovila zajímavou hypotézu, že chladné periody pleistocénních ledových dob byly způsobeny právě zvýšenou intenzitou kosmického záření, přesněji řečeno jeho působením ve vrstvách zemské atmosféry.

Kirkby a jeho kolegové pro svou teorii předložili důkazy, jimiž jsou vzorky obsahu izotopu berylia-10 v usazeninách ve velkých hloubkách oceánů. Měření množství tohoto izotopu podle nich odpovídá popsaným geologickým cyklům, v nichž by se mohly objevovat „ledové doby“. Izotop berylia-10 vzniká, když kosmické paprsky interagují s částicemi v zemné atmosféře. Poté se tyto izotopy berylia dostávají k zemskému povrchu a jejich výskyt lze pozorovat v usazeninách na dně moří či v ledovcích. Kirkby se svými spolupracovníky hodlají svou hypotézu podložit na základě nových, přesnějších experimentů. První z nich spočívá v umístění orbitálního modulu se zařízením, jež bude s velkou přesností sledovat, jak se mění síla a směr magnetického pole Země. Druhý experiment opětovně přeměří množství izotopu berylia-10, tentokrát jeho obsah ve stalagmitech v severním Ománu a v rakouských Alpách.

Myšlenka, že kosmické paprsky mohou způsobovat klimatické změny, není nová. V roce 1997 dánští vědci Henrik Svensmark a Eigil Friss-Christensen z Dánského ústavu pro kosmický výzkum (Danish Space Research Institute) předeslali, že vysoká intenzita kosmických paprsků může mít vliv na tvorbu oblaků a tudíž i ochlazení. To platí i pro opačný pohled, malá intenzita vede k oteplení.

Hypotézu o „ledových cyklech“ vyslovil poprvé srbský astrofyzik Milutin Milanković v roce 1912. Milanković napsal, že doby ledové mohou být způsobeny pravidelnými cykly určenými v závislosti na intenzitě slunečního záření na Zemi (viz stránka Milankovitch Cycles in Paleoclimate http://deschutes.gso.uri.edu/~rutherfo/milankovitch.html).

Více informací:

The glacial cycles and cosmic rays
http://arxiv.org/abs/physics/0407005

Augusto Mangini Home Page
http://geopal.uni-hd.de/Promotion/research.html

Glacial Processes
http://www.physicalgeography.net/fundamentals/10ae.html

autor Jan Kapoun


 
 
Nahoru
 
Nahoru