Válcová brzda MAHA

Technologie |

V roce 2014 vyhlásila firma MAHA soutěž o nejstarší dosud používanou vozovou brzdu. Z celého světa se sešla dokumentace na více než 500 provedení.

Válcová brzda MAHA



Tuto „muzeální soutěž“ nakonec vyhrálo ČVUT v Praze, Fakulta strojní, se svojí vozovou brzdou, která vznikala v letech 1964 až 1969. Hlavní cenou soutěže byla nová vozová brzda společnosti MAHA pro zkoušky vozidel 4×4.
Duchovním otcem původní vozové brzy byl docent Kostelecký, který navrhl jednohřídelovou zástavbu s průměrem válců 1,2 m. Mezi válci a setrvačnou hmotou byla umístěna upravená převodovka z nákladního vozu Tatra. Generátorem, který představoval jízdní odpor na kolech, byl dynamometr od společnosti MEZ Vsetín. Všechny díly byly vyrobeny v tehdejším Československu. Skoro půlstoletí sloužila vozová brzda pro výuku budoucích inženýrů.
Nová vozová brzda společnosti MAHA pro zkoušky vozidel 4×4 – cena pro vítěze firemní soutěže – tak posílila přístrojové zázemí fakulty. Na začátku roku došlo k montáži nové válcové brzdy MAHA MSR 500 do laboratoří Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel Fakulty strojní na Julisce. Skvělé inženýrské dílo docenta Kosteleckého, které tuto hlavní cenu zajistilo, se přesunulo do muzea válcových brzd firmy MAHA v německém Haldenwegu.

Výzkum v moderních laboratořích
Studenti tak mají možnost seznámit se s nejnovější technologií měření výkonu vozidel. Ostatní zájemci mohou rovněž využít kapacit nové brzdy, která má (podobně jako brzda původní) jednohřídelovou koncepci pohonu náprav. Zatížení na nápravu nesmí přesáhnout 2 500 kg, dosažitelná rychlost vozidla je 300 km/h. Maximální rychlost sledované (nepoháněné) nápravy je přibližně 200 km/h. Pro automobily s pohonem obou náprav je zařízení vybaveno systémem posuvu zadních válců v rozsahu rozvoru 2 200 až 3 200 mm. Největší trakční síla dosažitelná na válcích průměru 504 mm je na každé dvojici válců rovna 7 000 N.
Z hlediska výuky a případně i dalšího využití to však není vše, co může Ústav automobilů nabídnout. Díky možnosti významných investic v posledních letech došlo ke vzniku Centra vozidel udržitelné mobility, které disponuje moderními laboratořemi v Roztokách u Prahy.
Mezi hlavní činnosti centra patří výzkum nových řešení a optimalizací koncepcí pístových motorů pro vozidla i energetiku, hnacích agregátů automobilů včetně elektrických a hybridních a jejich integrované řízení s ohledem na účinnost, šetrnost k životnímu prostředí, užitnou hodnotu z hlediska mobility. Prostory VTP Roztoky, ve kterých Centrum vozidel udržitelné mobility sídlí, jsou vybaveny laboratořemi pro zkoušky pohonných jednotek včetně jejich příslušenství, převodových ústrojí a vozidel jako celku. Pro simulační aktivity je využíváno výkonného výpočetního serveru.

Projekt BIOTOX zkoumá uhlíkaté nanočástice
Příkladem velice zajímavé oblasti výzkumu je spalování pokročilých paliv a hodnocení dopadů nových motorových paliv a technologií spalovacích motorů a zařízení pro úpravu výfukových plynů na emise, kvalitu ovzduší, a lidské zdraví.
Spalovací motory produkují uhlíkaté nanočástice, na něž jsou navázány rakovinotvorné látky. Tyto nanočástice každoročně zabíjejí stovky tisíc lidí v Evropě, což je řádově desetkrát více než při dopravních nehodách. Kromě měření jednotlivých standardních složek spalin během laboratorních zkoušek jsou měřena velikostní spektra částic a koncentrace nanočástic. Vzorky částic jsou podrobeny chemickým analýzám a ve spolupráci s Ústavem experimentální medicíny Akademie věd ČR také toxikologickým testům. Například v rámci projektu BIOTOX se zjišťuje, jaký vliv mají nová paliva – etanol a butanol pro benzinové motory a bionafta a syntetická nafta z biomasy pro naftové motory, na poškození DNA působením látek navázaných na částice ve výfukových plynech. Výfukové emise tradičních i legislativou neregulovaných sloučenin jsou také měřeny během reálného provozu vozidla na silnici. Pro některá měření za provozu si výzkumný tým vyvíjí a staví vlastní specializovaná měřicí zařízení. Měřením se zjišťuje, že například popojíždění v koloně může ochlazovat redukční katalyzátory motorů nákladních automobilů, či že při velmi dynamické nebo velmi rychlé jízdě prudce narůstají emise oxidů dusíku a částic u mnohých osobních automobilů.

Vyšlo v časopise Tecnicall 2/2015 (čtvrtletník ČVUT Praha)

http://www.tecnicall.cz/



Úvodní foto: Mircea Madau (crop by Lucas), Wikipedia, licence obrázku public domain




Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.