Záznam pochází z roku 2009, v časopisu Coral Reefs se však článek objevil až nyní.
Přichyceným šikulou byl pyskoun (choreodon, v originále také tuskfish). Svoji kořist – škebli, kterou předtím vyhrabal z písku – roztloukal o kameny. Zajímavé je, že ryba docela dlouho hledala kámen, s nímž by byla pro daný účel spokojena.
Působí to opravdu dojmem, jakoby o celé akci přemýšlela, i když se samozřejmě může jednat o chování zcela nevědomé/pudové.
Již dříve se objevila svědectví, že pyskouni roztloukají ulovené korýše o jakousi „kovadlinku“. Nešlo jen o jednoho izolovaného rybího génia, protože toto chování bylo reportováno nezávisle na sobě z různých míst (Velký bariérový útes, Florida…). U jiných druhů pyskounů bylo používání nástrojů údajně zaznamenáno i v akváriu.
Pyskouni jsou rozvětvenou skupinou, do které patří řada druhů. Používání nástrojů bylo zaznamenáno u druhů, které jsou od sebe evolučně dost vzdálené. Je možné, že jde tedy o vlastnost univerzální pro celou tuto skupinu (a evolučně tedy velmi starou). Možná se to děje zcela běžně, jen to pozorovatelé dosud přehlíželi – což jde prý velmi snadno.
Zdroj: ScienceDaily
Poznámky:
– Inteligentní druhy najdeme i ve skupinách pokládaných za „primitivní“. Velké mozky vznikly v evoluci nezávisle na sobě mnohokrát. Pyskouni jsou dle původního článku draví, zvídaví a mají velmi citlivé smysly (zrak i čich). Každopádně se tak připojili k lidoopům, vydrám, slonům, krkavcovitým ptákům, z vodních živočichů pak chobotnicím…
– Originál bohužel neobsahuje latinská jména ryb: v angličtině tuskfish, blackspot tuskfish, yellowhead wrasse, sixbar wrasse. Možná by mohl upřesnit nějaký akvarista? (Někteří pyskouni se snad chovají i jako akvarijní rybičky?)
Obrázek: Pouze ilustrační, je na něm cichlida
