28.02.2014, 08:36
Jak jsem rekl, dost zalezi na tom, jak definujeme hru. Ale podle meho hra, ktera probiha tak, ze hrac 1 vybere (konecny) pocet partii nejake dane normalni hry a pak je spolu odehraji, je normalni hra, ktera nema omezeny pocet tahu. O sebereferenci podle me take nejde, protoze zavadime uplne novou hru.Perlička: Hyperhra
27.02.2014, 10:34
U "klasicke"normalni hry asi v tomto neni rozdil, ale u hyperhry podle mne ano. Pokud vyberu v prvnim tahu normalni hru, tak vysledna partie ma konecny pocet tahu, tezko ale najdu omezujici konstantu pro vsechny hyperhry. Normalnich her je zrejme nejmene spocetne - z normalni hry A definuji normalni hru A2 tak, ze se jedna o dve partie hry A.
Predchozi argument zaroven ukazuje, ze neexistuje omezeni poctu tahu v hyperhre.
Coz me vede k tomu, ze podobna vlastnost neni nutne spojena jen s hyperhrou, ale asi neni problem zkonstruovat normalni hru s konecnym, ale neomezenym poctem tahu. Ono zase - cemu vlastne muzeme rikat hra?:)Perlička: Hyperhra
25.02.2014, 11:45
Hyperhra je normalni hra => lze ji zvolit jako jednu z moznosti ke hrani a voli se nova normalni hra - pokud budou volby vzdy hyperhra, tak neskoncime v konecnem case => hyperhra neni normalni.
Na druhou stranu pokud nelze volit hyperhru (neni normalni), tak vzdy konci v konecnem case, protoze tak konci zvolena hra. Je jedno, ze ten cas muze byt libovolne dlouhy (jak psal ludolf - neni omezeny)... Tedy by mela byt normalni.
Takze paradox.Perlička: Hyperhra
26.11.2013, 08:47
Pokud kukacka prednostne snasi vejce do hnizd s podobnym vzorem, nemel by ten vzor v populaci hostitele naopak mizet?Proč vyhrává kukačka souboj s hostitelem?
