Telegonie – uvěříte to mouchám?
Biologie |
Angela Crean, Russell Bonduriansky a Anna Kopps z australské University of New South Wales publikovali v Ecology Letters hodně podivný případ údajné „lamarkistické/mimogenetické dědičnosti“. Tvrdí, že u much závisí velikost potomků i na velikosti předešlého partnera samičky.
Sdílet
Konkrétně byly zkoumány mouchy označované jako neriid flies (prostě nějaké mouchy, např. telostylinus angusticollis – česky nereidky jsou něco úplně jiného, mořští mnohoštětinatci). Samička se spářila se samcem, nakladla vajíčka. Po dalším páření závisela velikost potomků nejen na velikosti druhého, ale i prvního samce.
Samozřejmě v této souvislosti se zmiňuje telegonie – od antiky se táhnoucí představa, že by to takto mohlo fungovat i u člověka.
Zdroj: Phys.org
– Pokud si člověk zadá telegonii do Googlu, objeví především odkazy na krajně šarlatánské stránky.
– Samotná studie je tedy hodně podezřelá. Každopádně, co by bylo nosičem informace? Nějaká RNA, protein? Působí to velmi pochybně. Navíc chybí potvrzení dle DNA, že šlo opravdu o potomky druhého samce. Také si samice mohla třeba sperma skladovat, nebo první sperma mohlo aktivně zabíjet následné spermie (u hmyzu všechny tyto případy známe). Jak dlouho po sobě vlastně došlo k oběma pářením?
– Původní zdroj nadto praví, že 2 skupiny samců, velcí a malí, byly získány tak, že mušáci se různě krmili, tj. rozdíl ve velikosti opět není dán geneticky. Velikost potomků by tedy na velikosti rodičů měla být de facto zcela nezávislá. Takže – k výzkumu krajní skepse.
– Zábavné na tom ale samozřejmě je domýšlet, co kdyby to tak fungovalo u člověka. Jaké by z toho mohly vzejít spory např. u alimentů?
Úvodní foto: brian0918, wikipedia, licence obrázku public domain
Komentáře
29.01.2015, 13:27
.... ñïñ!!...
20.12.2014, 04:20
.... áëàãîäàðñòâóþ!...
20.12.2014, 03:44
.... áëàãîäàðþ!!...
21.11.2014, 18:24
.... tnx for info!...
22.10.2014, 08:14 cc
.
Tak především je zcestné říkat tomu dědičnost. U lidí to někdy funguje podobně, dokonce s partnery následujícími, a podle zvyku matek, které musejí problematiku názvů řešit, by bylo nejtrefnější říkat tomu strejdovnost. Ale nejde jenom o stránku alimentární. Byla tu i studie o zvyšující se pravděpodobnosti novovýskytu mužsky homosexuálních potomků u matek s každým dalším narozeným synem. Nemůže být překvapením, že nejen geny, ale i prostředí (jak vniřní tak vnější) lze dědit, když staročeské děditi obvykle pojednávalo o majetku. Řidčeji pak značilo toto sloveso trvající žití - a vskutku: není na tomto světě, kdo by ničeho nezdědil, alespoň co se genů a prostředí týče.
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.