Student World

***tisková zpráva společnosti DuPont

V Mladé Boleslavi proběhla ve čtvrtek 21. června odborná konference Automotive University 2012 – Inovace v automobilovém průmyslu. Přední představitelé automobilového průmyslu a akademické sféry hledali odpovědi na klíčové otázky budoucnosti automobilového průmyslu, jako je snižování závislosti na fosilních palivech, efektivita výroby a zapojení moderních materiálů nebo alternativní pohony.

Snížení váhy vozů přináší měřitelné úspory energie

Patrick Cazuc z divize Konstrukčních plastů (DPP) společnosti DuPont uvedl, že redukce váhy auta o 30 % by vyřešila veškeré požadavky na snižování produkce CO2 pro rok 2020. Snížení hmotnosti umožní zejména nástup moderních plastů, které budou stále častěji nahrazovat v konstrukci automobilů kovy. Zároveň umožní další snižování hmotnosti motorů a jejich zmenšování

Důležitou roli budou hrát nové materiály i v oblasti komfortu a design, například při snižování hluku pro řidiče i spolujezdce. Zde se uplatní zejména materiály DuPontTM Kevlar®, DuPontTM Nomex® nebo DuPontTM Tyvek®.

Jiří Vávra z Výzkumného centra spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka při ČVUT představil poznatky z oblasti optimálního využití primárních zdrojů a minimalizace dopadů na životní prostředí při splnění požadavků koncových uživatelů.

Ve výzkumném centru spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka bylo provedeno hodnocení vlivu hmotnosti vozidla na jízdní spotřebu pro nejběžnější tradiční i pokročilé druhy pohonných jednotek. Snížení hmotnosti vozidla snižuje energetickou spotřebu vozidla lineárně nezávisle na druhu pohonné jednotky.

Pro spalovací motor i elektromobil testy prokázaly, že poměrné snížení hmotnosti automobilu o 20 % přinese úsporu 10 % energie. V případě vodíkového palivového článku byl efekt ještě vyšší.

Polymerní membrány pro lepší využití vodíkových palivových článků

Martin Paidar z VŠCHT informoval o novinkách v oblasti vodíkových palivových článků. Palivové články na bázi vodíku nejsou samy o sobě zdrojem energie, ale pouze jejím nosičem či uchovatelem. Proto jejich ekologičnost přímo souvisí s ekologičností procesu jejich nabíjení. V současnosti je výrobní proces stále ve vysoké míře navázán na fosilní paliva.

Zlom v této oblasti může přinést využití polymerních membrán na bázi produktu DuPontTM Nafion® nejen při výrobě samotných palivových článků, ale především při návrhu efektivních způsobů jejich nabíjení takzvaným kyselým procesem.

Elektromobily na cestě k masovějšímu rozšíření

Petr Kristl, vedoucí vývoje elektromobility ze společnosti ŠKODA AUTO, představil novinky v oblasti elektromobility, které demonstroval na vývoji elektromobilu Škoda Octavia Green E Line. Elektromobily dosahují stále větších dojezdů (například zmíněná Škoda Octavia uvádí standardní dojezd 150 km) a zároveň dochází k navyšování životnosti baterií. Většímu rozšíření zatím brání poměrně vyšší cena a nedostatečně rozvinutá infrastruktura stanic pro rychlé nabíjení. Zároveň se zvyšující se kapacitou a životností baterií očekává v budoucnosti vznik trhu s použitými články.

Nelze ale předpokládat standardizaci rozměrů a tvarů baterií, která by umožňovala místo dobíjení provádět pouze rychlou výměnu na určených stanicích. Rozvoj je v této oblasti zatím příliš hektický a pole výrobců příliš diferencované.

Náhrady kovů pro snížení hmotnosti

Martin Pilař z divize Konstrukčních plastů (DPP) společnosti DuPont představil inovace v oblasti plastových dílů v automobilovém průmyslu. Inovované technologie postavené na mnohaletém vývoji umožňují vyrábět spolehlivé plastové díly, které se uplatní i v místech s vysokou teplotou nebo vysokým namáháním, jako jsou například díly v motorovém prostoru, výfukovém potrubí nebo olejová vana. Další aplikací může být například chladicí okruh, ať už v samotné konstrukci chladiče nebo ochlazování motoru, například pro rovnoměrné rozložení teploty ve válcích.

Radek Janda z divize Nátěrových hmot (DPC) společnosti DuPont představil nové technologie v oblasti nátěrových hmot a lakování. Moderním trendem je vývoj barev absorbujících co nejméně solárního záření tak, aby nedocházelo k přehřívání interiérů. U laků s vysokou odrazivostí může v přímém slunečním záření rozdíl vnitřní teploty v porovnání s tradičními laky činit až 20°C.

autor