Jak sestavovat světelné cesty

Aktuality |

Jako světelné cesty se označují velmi výkonná propojení pro síťové přenosy, která obvykle dosahují rychlosti 1, 10 nebo 40 Gb/s.




***tisková zpráva sdružení Cesnet

Komunita sdružená v organizaci Global Lambda Integrated Facility (GLIF) během konference SC10 (http://sc10.supercomputing.org/) pořádané v New Orleans ve dnech 15. až 18. listopadu 2010 úspěšně předvedla pilotní implementaci automatizovaného systému poskytování světelných cest mezi doménami. Jednalo se o rozšíření systému, který byl poprvé předveden na 10. výročním setkání Annual Global LambdaGrid Workshop (http://www.glif.is/meetings/2010/) v Ženevě dne 13. října 2010. Na demonstraci se podílely i sítě CzechLight a CESNET2 budované sdružením vysokých škol a Akademie věd České republiky CESNET.

GLIF je mezinárodní projekt spolupráce výzkumníků a poskytovatelů služeb působících ve výzkumném a akademickém prostředí, kteří spolupracují na vytváření globální infrastruktury propojených „lambd“, které mohou být využity při datově náročném vědeckém výzkumu. Tyto lambdy (optické vlnové délky přenášené optickými kabely) končí v uzlech nazvaných GOLE (GLIF Open Lightpath Exchange), které dokážou propojovat lambdy z různých organizací, a vytvářet tak virtuální okruhy mezi koncovými body, jimž se říká světelné cesty (lightpaths). Jako světelné cesty se tedy označují velmi výkonná propojení pro síťové přenosy, která obvykle dosahují rychlosti 1, 10 nebo 40 Gb/s.

Organizace GLIF usiluje o snadnější integraci lambd a světelných cest do vysoce výkonných aplikací po celém světě, ale až dosud bylo nutné nastavovat světelné cesty v každém mezilehlém uzlu GOLE manuálně. To nejen vyžaduje značné administrativní úsilí, ale může to znamenat i prodlevy při konfiguraci jednotlivých světelných cest v řádu hodin až dnů. Sestavování světelných cest pomocí automatizovaných softwarových systémů má tedy jasné výhody.

Hlavní překážkou použití automatizovaných systémů byly v minulosti značné rozdíly v možnostech technických služeb, zásadách správy a výměně informací o směrování a topologii, nezbytných pro vytváření cest mezi různými síťovými doménami. Pilotní projekt automatizovaných uzlů GOLE prokázal životaschopnost koncepce, podle které takové poskytování mezidoménových služeb mezi spolupracujícími organizacemi mohou provádět automatizovaní agenti zajišťující plánování, poskytování a monitorování cest.

Pilotní projekt automatizovaných uzlů GOLE využívá software Fenius (http://code.google.com/p/fenius/) vyvinutý organizací ESnet (http://www.es.net/), který poskytuje společné API pro nastavení světelných cest a překládá tyto požadavky do příslušných řídicích mechanismů v jednotlivých doménách GOLE. Díky tomu je možné sestavovat světelné cesty na vyžádání nebo je dopředu rezervovat pro určitá období, a to včetně dedikované kapacity a provozních charakteristik.

Demonstrace probíhaly s využitím osmi uzlů GOLE a řady podpůrných sítí. Provozovateli uzlů GOLE, kteří se na projektu podíleli, byli CERNLight (Švýcarsko), CzechLight (Česká republika), JGNLight (Japonsko), MAN LAN (Spojené státy), NetherLight (Nizozemí), NorthernLight (skandinávské konsorcium), PSNCLight (Polsko) a StarLight (Spojené státy). Mezi spolupracující sítě a instituce patřily AIST (Japonsko), CESNET (Česká republika), Internet2 (Spojené státy), KDDI (Japonsko), USLHCnet (Spojené státy), Amsterdamská univerzita (Nizozemí), University of Essex (Spojené království). Během čtyř dnů konference byly náhodným způsobem postupně sestavovány a rozpojovány světelné cesty mezi jednotlivými lokalitami, které tak simulovaly funkčně realistické prostředí globálních služeb. K monitorování a prezentaci činnosti byla použita služba PinGER konsorcia perfSONAR (http://www.perfsonar.net/), která poskytla doklad životaschopnosti koncepce a platformu pro další vývoj.

Demonstrace představovaly úvodní fázi nasazení pilotního projektu automatizovaných uzlů GOLE sponzorovaného organizací GLIF. Pilotní projekt automatizovaných uzlů GOLE bude probíhat až do roku 2011, přičemž bude sledovat další dva cíle. Prvním cílem je spolupráce s pracovní skupinou Network Services Interface fóra Open Grid Forum (OGF) (http://www.ogf.org), zaměřená na vývoj úplnějšího, interoperabilního a standardizovaného API. Druhým cílem je zapojit náročné uživatele a vývojáře aplikací, kteří mají zájem o očekávatelné síťové služby (kapacita, výkon, časové plánování atd.) nabízené dynamickými světelnými cestami a kteří by byli ochotní spolupracovat s provozovateli uzlů GOLE poskytováním zpětné vazby a pomocí při vytváření nejlepších praktik.








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.