Pokud psi (byť jistě nepříliš nadšeně) žili převážně na prosu, pak to ve stejné nebo ještě větší míře platilo i pro tehdejší lidi. Čili z toho vyplývá, že zemědělství v té době nebylo doplňkovým, ale základním zdrojem obživy.
Dadiwan byl přitom osídlen od doby cca 5900 př. n. l.. Zbytky zrn prosa se dochovaly dodnes, to samo o sobě ale nevypovídá o relativním významu tehdejšího zemědělství. Teď víme, že už muselo jít o poměrně pokročilý neolit.
Analýza se prováděla pomocí stanovení poměru izotopů uhlíku. V některých rostlinách se hromadí více těžších izotopů uhlíku než v jiných (C4 rostliny vs. C3 rostliny). Poměr zjištěný v kostech pak odpovídá způsobu obživy. Proso je přitom asi jediná významnější C4 rostlina pěstovaná v severní Číně.
Z toho, že psi žili na prose, samozřejmě vyplývá, že byli domestikovaní. To v téhle době nijak nepřekvapuje. V Dadiwanu byly nalezeny i kosti prasat, ta však podávají jiný obrázek. V první fázi mají jiný poměr izotopů, šlo tedy o úlovky divokých prasat (nebo alespoň prasat, co se volně živila mimo zemědělskou půdu někde v lese apod.). Prasata vykrmovaná prosem se objevila v druhé fázi osídlení této lokality po roce 4500 př. n. l.
Zdroj: Eurekalert
Poznámky:
Počátky čínského zemědělství jsou opravdu spojeny s prosem, nikoliv s rýží, viz také tento článek.
O domestikaci prasat viz také článek Blízkovýchodní prase se v Evropě neudrželo.
Zdá se, že i když ani psovi vegeteriánská strava úplně nesvědčí, s vlkem by byl ještě podstatně větší problém. Při domestikaci zřejmě došlo k selekci na schopnost přežít rostlinnou dietu. Domestikace byla ostatně provedena ještě v paleolitu/mezolitu, kdy bylo maso oproti neolitu asi dostupnější. Možná tedy, že v neolitu v¨by už vlka šlo domestikovat obtížněji.