Již starší informace o přenosu dat pomocí neutrin je pro nezasvěceného pozorovatele samozřejmě poněkud „esoterická“, nicméně s sebou nese i zajímavé otázky. Budeme snad nakonec pro komunikaci s přístroji v kosmu používat i takto obskurní technologie, nebo ty stávající postačují?
Výhodou komunikace pomocí neutrin je paradoxně to, že jsou tak těžko polapitelná, takže projdou třeba i planetou. Signál lze přenést na druhou stranu Měsíce přímo, bez nutnosti nějaké dodatečné, např. satelitní infrastruktury. Stačí vyslat tak mohutný svazek neutrin, aby pravděpodobnost jejich zachycení o mnoho řádů překonávala zachycení „náhodného“ neutrina. Neutrina nenesou žádnou dodatečnou vlastnost/informaci, detekuje se prostě jejich (ne)přítomnost v časovém intervalu, která odpovídá nule či jedničce.
Nevýhody jsou ovšem také evidentní: přenos je k uzoufání pomalý, stále zůstává i možnost detekce „falešného/cizího“ neutrina, vysílač i detektor jsou pořádné mašiny. K tomu je tu i nejasná otázka odposlechu.
Všechno tedy prozatím nasvědčuje tomu, že jde jen o kuriozitu bez praktického využití, ale nechme se překvapit…
Podrobnosti Computerworld.cz.
