Student World

***oznámení Tiskového odboru AV ČR

Rok 2009 byl vyhlášen Mezinárodním rokem astronomie. Mezi jeho nejvýznamnější události v České republice patří otevření Keplerova muzea v Praze. 

Na Starém Městě nedaleko Karlova mostu, v Karlově ulici č. 4, Praha 1 bylo v úterý 25. srpna 2009 ve 20:00 slavnostně otevřeno Keplerovo muzeum v Praze.

Od středy 26. srpna 2009 bude expozice otevřena veřejnosti. 

Název:   Keplerovo muzeum v Praze

Adresa:  Karlova 4, 110 00 Praha 1

Web: www.KeplerovoMuzeum.cz

Otevírací doba:  denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin

Vstupné:   30 Kč dospělí, 20 Kč děti, učitelé a senioři od 70 let, zdarma děti do 6 let a členové České astronomické společnosti 

V domě, kde Johannes Kepler strávil posledních pět let pražského pobytu (1607–1612) a připravil k vydání významný spis Astronomia nova, byl na druhém nádvoří upraven prostor, v němž nová expozice přiblíží život, dílo a osobnost Johanna Keplera. Muzeum vzniká v Mezinárodním roce astronomie 2009 (nad nímž v České republice přijal záštitu také pražský primátor Pavel Bém) díky porozumění majitelky domu paní Jitky Steinwaldové a s podporou České astronomické společnosti (odborná a organizační podpora), Magistrátu hl. města Prahy (finanční podpora) a Agentury ProVás. Realizaci expozice zajistila a finančně projekt podpořila Agentura ProVás, která podle scénáře předsedkyně Historické sekce České astronomické společnosti Aleny Šolcové v úzké spolupráci s ředitelem agentury Vojtěchem Sedláčkem muzeum realizovala a bude také zajišťovat jeho provoz. Grafické návrhy a jejich realizace jsou dílem Lenky Kerelové, Kateřiny Kerelové a Lenky Kotulákové. Provozovatelem muzea je Česká astronomická společnost, vědecká společnost s historií od roku 1917, sdružená v Radě vědeckých společností České republiky při Akademii věd.  

Na malé  ploše, kterou historický objekt v Karlově ulici č. 4 nabízí, jsou pro návštěvníky připraveny poutavé informační panely a několik displejů s ojedinělými animacemi, např. záznamem reálného růstu sněhové vločky. Je zde také funkční model zubového čerpadla, který si návštěvník může vyzkoušet. Na své si i v tomto historickém tématu přijdou děti, najdou zde několik překvapení. Popisy expozice jsou v českém a anglickém jazyce. Muzeum je určeno nejširší veřejnosti, školním skupinám, středoškolským i vysokoškolským studentům a zahraničním turistům. V muzeu bude možné zakoupit upomínkové předměty.

Tři kruhy v logu Keplerova muzea představují postupně Mars, Zemi a Slunce. Jsou to tělesa, jejichž vzájemnou polohou se Kepler v Praze zabýval. Autorkou loga je Kateřina Kerelová. 

I samotné  vstupenky návštěvníky překvapí. Najdou na nich totiž astronomický ciferník pražského orloje, na němž bude znázorněn přesný okamžik vstupu do muzea, který bude také uveden po staročeském a babylonském způsobu. Nebude chybět ani hvězdný čas. Na druhé straně vstupenky je natištěna část renesanční mapy hvězdné oblohy. Celou mapu lze složit z 12 vstupenek. Originální vstupenku vytvořil Vojtěch Sedláček. 

Johannes Kepler (1571–1630)  žil v Praze 12 let. Vydal zde více než 30 prací. Pražské období se považuje za nejdůležitější v jeho životní dráze. Kromě objevu eliptické dráhy planety Mars zde vysvětlil, jak vidí lidské oko či jak léčit oční vady – krátkozrakost či dalekozrakost. Navrhl a popsal konstrukci astronomického dalekohledu. Zabýval se souměrností v přírodě. Určil, že tvar sněhové vločky je vždy šestiúhelníkový. Navrhl pro fontánu v zahradě Rudolfa II. typ čerpadla, který se po něm dodnes jmenuje. Pozoroval v Praze v roce 1604 supernovu. Vyslovil zde hypotézu o nejhustším uspořádání koulí, kterou se zabývají vědci ještě v 21. století.  

Protestant Kepler patří mezi ty mimořádné osobnosti, které jsou morálně silné a pevné ve svých názorech. Jeho upřímnost, s níž ve svých pracích popisuje obtížnou cestu k objevům, nám dovoluje nahlédnout do života vědce na přelomu renesance a baroka.  

Keplerova muzea nebo pamětní místnosti byla již dříve zřízena ve městech, která jsou se jménem astronoma a matematika Johanna Keplera spojena – německý Weil der Stadt (nedaleko Stuttgartu), rakouský Štýrský Hradec (Graz), německé Řezno (Regensburg). Praha se k nim v Mezinárodním roce astronomie důstojně připojuje. 

autor