Student World

Chimerické organismy nejsou klasickými mezidruhovými kříženci; nemají jednotnou DNA, jde skutečně o dva jedince smíchané v jediném těle.

Rané zárodky nedokáží rozpoznat, kde končí a kde začíná jejich hmota/tělo. Je tedy možné je např. rozdělit a potom z nich "vychovat" dva samostatné, geneticky totožné organismy. Lze ale provést i operaci opačnou, tedy spojit takto dva zárodky do jediného. Takto vzniklí jedinci se pak označují jako chiméry.
Jaroslav Petr uvádí ve své knize Klonování, že pokud takto např. spojíme embrya černé a bílé myši, nedostaneme šedou, ale flekatou myš – podle toho, z jakého zárodku byl zrovna ten který kus kožichu vytvořen. Podle potomstva této myši pak můžeme určit, jaké buňky vytvořily pohlavní orgány.
Nejsme ale ještě u konce. Poměrně bizarní možností je vytvořit kombinovaný zárodek i napříč druhy. Lze třeba spojit zárodek kozy a ovce; pokud se jej podaří donosit (u matky toho druhu, jehož buňky převažují), dostaneme jedince jménem geep (goat + sheep), eventuálně českým ekvivalentem "kovce". Kovce je střapatá, na části těla má kozí srst, jinde zase ovčí vlnu.

Zdroj: Jaroslav Petr Klonování – Hrozba, nebo naděje, Paseka, Praha, 2003, http://www.paseka.cz

Jaroslav Petr soudí, že podobné postupy jsou samozřejmě nepřijatelné u člověka. Pokud bychom takto spojili třeba člověka a šimpanze, dostali bychom (např.) jedince s lidským mozkem. Měl by tedy mít statut člověka. Pokud by ale jeho pohlavní orgány a buňky pocházely ze šimpanze, mohl by se rozmnožovat pouze odpovídajícím způsobem. Jaká práva by pak ale měli mít jeho potomci-šimpanzi? Mohli by např. dědit?
J. Petr uvádí, že podobné konstrukce vytvářejí hlavně odpůrci biotechnologií, aby ve veřejnosti vyvolali odpor k celému oboru. Mě v této souvislosti napadá možnost, která mě coby milovníka mytologie dosti láká, i když mi je jasné, že bude vnímána jako naprosto zvrhlá. Nebylo by zajímavé potkávat na pražských ulicích Mínotaura, sfingy či satyry a ve Vltavě mořské panny?

autor Pavel Houser