Čip řekne, zda rostliny mají žízeň

Biologie |

Jak se zdá, nové technologie výroby čipů jsou dostatečně levné na to, abychom se s nimi setkávali úplně všude – i v situacích, kde by to člověka na první pohled nenapadlo.




Jak se zdá, nové technologie výroby čipů jsou dostatečně levné na to, abychom se s nimi setkávali úplně všude – i v situacích, kde by to člověka na první pohled nenapadlo.

Výsledkem spolupráce coloradské univerzity a společnosti AgriHouse je projekt, v rámci kterého budou očipovány přímo jednotlivé rostliny. Až dosud se senzory umisťovaly na půdu, odkud odečítaly různé parametry, například vlhkost, a tyto hodnoty přenášely bezdrátově na počítače farmářů. Tento postup byl ale údajně nedostačující, protože hodnoty odečtené z půdy nedávaly přesný obrázek o tom, jak se daří rostlinám.

Nové senzory o velikosti zhruba desetiny poštovní známky se proto budou pokládat přímo na listy luštěnin, obilí, cukrové řepy či brambor. Odečítat zde budou opět vlhkost, a dají tak farmářům informace o tom, které části pole je třeba zavlažit. Vše by do značné míry mohlo probíhat automaticky – určitý údaj by spustil zavlažovací systém v určité oblasti.
Ekonomický přínos by měl spočívat i v ušetření vody – až dosud se z pochopitelných důvodů pole zavlažovala „pro jistotu“, i když to nebylo nutné. V USA údajně padne na zemědělství až 40 % veškeré spotřeby vody.
V budoucnu by technologii bylo možné nasadit nejen u užitkových rostlin, ale například i v městských parcích.

Zdroj: ScienceDaily

Poznámky:
Oproti českým podmínkám je třeba si uvědomit, že v Coloradu se hospodaří na obrovských plochách. V ČR by samozřejmě bylo jednodušší (nebo levnější) pole prostě občas obejít a podívat se, jak je půda vlhká a zda rostliny nemají tendenci usychat.

Další nečekané využití čipů: V kombinaci se satelitní navigací/určováním polohy takto budou sledovány australské krávy. Kráva, která se vydá, kam nemá, bude nasměrována zpět elektrickými impulsy. Vše tedy bude fungovat jako klasický nabitý plot (opět: na rozdíl od českých podmínek se v Austrálii pase na obrovských rozlohách, které je náročné ohradit). Na rozdíl od očipovaných rostlin je zde interakce skutečně obousměrná.
Viz článek na serveru Osel.








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.