Student World

Obecně platí, že dravci bývají inteligentnější než jejich kořist. Přesto však údajně existuje minimálně jedna výjimka, a tu představují draví ptáci. V ptačí říši nejsou co se týče mentálních schopností žádnými králi…

Pravděpodobně nejpokročilejší mezi ptáky jsou papoušci a krkavcovití. O jejich vyspělosti svědčí především fakt, že se – podobně jako člověk – dokáží nudit. Z tohoto hlediska lze říci, že třeba havrani a krkavci mohou v zajetí (míněna trvale uzavřená klec, nikoliv zajetí jako takové – havrany či krkavce lze bez problémů chovat podobně jako psa) skutečně trpět a podobně jako papoušci se prostě ukoušou nudou i k smrti. Jsou zvyklí na aktivní přístup k životu, chtějí stále něco zkoumat, řešit apod. Uvádí se, že havrani a papoušci dokonce i létají vysloveně pro své potěšení, i když jsou sytí a let nemá žádný další smysl
(Poznámka: Podobné problémy jsou v zajetí s dalšími vyspělými zvířaty – vlky, liškami či lidoopy – která taktéž strádají nedostatkem podnětů; naopak kočkovité šelmy, ač také relativně inteligentní, potřebu pohybu či aktivity "jen tak" prakticky nemají; kočka i lev dokáží v klidu skoro celý život propsat, jsou-li pravidelně krmeni; i když lvi v ZOO dostanou výběh, stejně po celý den jenom leží a podřimují.).

Draví ptáci typu orlů jsou na rozdíl od krkavcovitých a papoušků naopak velmi hloupí. Konrad Lorenz popisuje trable, které měl s ochočenými orly. Tito ptáci občas odletěli, ale téměř nikdy již nedokázali trefit domů. Lorenz pro jednu orlici navíc musel chodit pěšky, protože pták měl neustálý strach i z jízdního kola :-).

Dosti hloupí jsou také malí ptáci (slavík, pěnkava…). Co se týče drůbeže, labutě, husy a kachny (tedy vodní ptáci) inteligencí výrazně převyšují třeba slepice (hrabavé). Právě na husách prováděl Konrad Lorenz velkou část svých etologických výzkumů, dokonce s divokými husami žil…

Zdroj: Konrad Lorenz: Hovořil se zvěří, s ptáky a rybami, Granit, Praha, 1998.

autor Pavel Houser