***oznámení Tiskového odboru AV ČR
Zhoubné nádory jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí, a proto okolnosti jejich vzniku poutají pozornost široké veřejnosti a odborníků z řad lékařů i výzkumníků. Příčinou vzniku zhoubného nádoru je v naprosté většině případů změna genetického materiálu buňky – mutace. Nemůže to být ovšem mutace jakákoliv, ale taková, která poskytuje buňce jistou výhodu proti svému okolí, zvyšuje šanci buňky množit se a přitom se vyhnout vlivu okolí, které abnormální množení omezuje. Vzhledem ke složitosti všech kontrolních mechanismů, jež udržují normální stav tkání, je obvykle zapotřebí několik různých mutací, aby mohl vzniknout nádor. Tyto mutace se obvykle postupně hromadí v genomu buněk v průběhu života jedince, až dosáhnou kritického množství a kvality. Tak vznikne tzv. iniciovaná buňka. Tato geneticky pozměněná buňka ještě nemusí dát impuls ke vzniku nádoru a může po značně dlouhou dobu přežívat ve tkáni, aniž by se začala nekontrolovaně množit, a tím ohrožovat normální funkci tkáně nebo život jedince. Děje se tak proto, že složité mechanismy, které udržují homeostázu – stabilní prostředí v tkáních a v celém organismu, ještě stále dokáží kontrolovat chování mutované buňky. Poslední podnět, po kterém se mutovaná buňka rozroste do nádoru, se nazývá promoce a v mnoha případech ho způsobí negenetický stimul – například chemická sloučenina z životního prostředí. Ta sama o sobě již žádnou další mutaci nezpůsobí, ale povzbudí dělení buňky a pomůže jí vymanit se z vlivu kontrolních mechanismů homeostázy. Těchto sloučenin, tzv. nádorových promotorů, je známa celá řada, např. dioxin, sacharin, insekticid DDT, látky v cigaretovém kouři, polychlorované bifenyly, některé hormony atd. Ultrafialové světlo má rovněž prokázaný účinek jako promotor nádorů.
Kolektiv vědců z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Fingerlandova ústavu patologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové a Lékařské fakulty UK v Hradci Králové odhalil dosud nepopsaný mechanismus nádorové promoce. S využitím experimentálních nádorů se prokázalo, že nádorovým promotorem může být i buňka, která zabloudí do blízkosti geneticky pozměněné, iniciované nádorové buňky. Tato zbloudilá buňka pouze nastartuje proces růstu nádoru, ale sama se ho neúčastní. Je možné, že tímto způsobem je spuštěna tvorba mnoha z tzv. následných primárních nádorů (tedy nikoliv metastáz), jež se objevují u pacientů, u nichž byl primární nádor vyléčen. Zbloudilé buňky uvolněné z primárního nádoru, jejichž množství bývá značné a které nemají schopnost vytvořit metastázu, tak mohou nastartovat vývoj dalšího nádoru, dostanou-li se do blízkosti iniciované buňky. Podobnou promoční schopnost pak mohou mít i buňky uvolněné do krevního oběhu po zranění nebo operativním zákroku. S nárůstem úspěšnosti léčby primárních nádorů se současně zvyšuje výskyt následných primárních nádorů. Proto může fenomén industáze představovat závažný problém pro budoucnost.
Detailní informace budou publikovány v prestižním vědeckém časopise Cancer Research v článku autorů
Petr Pajer, Vít Karafiát, Vladimír Pečenka, Dana Průková, Jana Dudlová, Jiří Plachý, Petra Kašparová & Michal Dvořák
Industasis, a Promotion of Tumor Formation by Non-tumorigenic Stray Cells
Poznámka: S prvním z autorů článku Petrem Pajerem jsme zde měli na téma rakoviny rozhovor Skepse k zázračné pilulce: stáří, rakovina a evoluce.
