Jaká je vlastně evoluce spánku a snů? V jakém období vývoje se objevily?
Především záleží na samotné definici pojmu "spánek". Stavy strnulosti či biologické inaktivity vykazují už ty nejjednodušší organismy. Spánek v tomto smyslu je samozřejmě účelnou adaptací v prostředí, kde dochází k neustálému kolísání teploty, intenzity světla či množství dostupné potravy.
U spánku samozřejmě rozlišujeme několik fází, v nejjednodušším členění se spánek rozděluje na fázi REM a non-REM. S další dávkou zjednodušení můžeme říci, že sny jsou záležitostí REM fáze.
REM se přitom objevila před asi 100 miliony lety u předků savců. Uvádí se, že nejprimitivnějších savců (ježura) REM fáze chybí. První sen se tedy mohl zdát snad někde v křídě.
Snění omezujeme na savce, za současného stavu poznání nemá příliš smysl uvažovat o tom, co mohou během spánku pociťovat chobotnice nebo mravenci.
REM fáze však není představována pouze sny, respektive ty jsou jen jednou částí celého procesu. Uvádí se, že mozek si v této fázi přehrává nově naučené dovednosti, dochází tedy k čemusi na způsob přepisu informace z operační paměti do paměti trvalé. Aktivita mozku v rámci REM fáze je úměrná duševnímu úsilí, které člověk vydal během dne. A naopak -problémy s touto fází se ihned projeví nedostatky při řešení úloh náročných na paměť.
(Zdroj: František Koukolík: Lidský mozek, Portál, Praha, 2002, http://www.portal.cz)
