Mořské vydry ráda každá něco jiného

Biologie |

To, že různé populace jednoho druhu preferují různou potravu, není žádná novinka. Například některé „kultury“ kosatek loví lachtany, jiné nikoliv. U mořských vyder je to ale složitější, výrazné rozdíly jsou nejen mezi populacemi, ale i v rámci jediné skupiny.




To, že různé populace jednoho druhu preferují různou potravu, není žádná novinka. Například některé „kultury“ kosatek loví lachtany, jiné nikoliv. U mořských vyder je to ale složitější, výrazné rozdíly jsou nejen mezi populacemi, ale i v rámci jediné skupiny.

Dalo by se říct, že populace mořských vyder v oblasti střední Kalifornie jako celek sežere prakticky vše, co je k dispozici, vydry jako jednotlivci mají ale výrazně rozdílné individuální chuťové preference – podobně jako lidé.

Vědecký tým, který vedl Tim Tinker z Univesity of California v Santa Cruz, došel k poměrně nečekaným závěrům. Rozdílné chuťové preference vyder se totiž projevují hlavně ve chvíli, kdy potravy začíná ubývat. Zatímco populace vyder jako celek v tu chvíli svůj potravní rejstřík „rozšíří“, jednotlivá zvířata se naopak začnou úžeji specializovat na jeden typ kořisti (což je antiintuitivní závěr, člověk by předpokládal, že v takový okamžik naopak nebudou moci být vybíravé a budou muset jíst prostě na co narazí).
Některé vydry se přitom často i otráví či nakazí, když konzumují téměř výhradně třeba typ potravy obsahující ve zvýšené míře patogeny. Ukazuje se, že pro středokalifornské vydry je prostě těžko zobecňovat závěry vzniklé pozorováním několika jedinců na celou populaci.

Mezi jednotlivými populacemi vyder jsou navíc značné rozdíly i regionálně. Jiná skupina mořských vyder, obývající jižnější oblast u ostrova San Nicolas, je z hlediska potravy mnohem stejnorodější a jedinci se mezi sebou chutěmi příliš neliší (převládají plži a krabi, zatímco u středokalifornského pobřeží se jedí spíše mořští ježci).
Vydry u San Nicolas jsou větší, podle všeho se jim daří lépe a lovem tráví méně času. Což otevírá další záhadu: Vědci jsou překvapeni, proč se mořské vydry ze střední Kalifornie, kde se zřejmě projevuje nedostatek zdrojů, nešíří do oblastí, kde by se jim dařilo lépe. I kolonie u San Nicolas vznikla uměle zásahem člověka v 80. letech, když bylo cílem vytvořit další, „nezávislou“ populaci vyder; i tak se ale většina jedinců odtud vrátila brzy zpět do méně výživných vod střední Kalifornie.

Zdroj: ScienceDaily

Poznámka: Mořská vydra toho musí za den sežrat strašně moc hlavně proto, aby vyrovnala tepelné ztráty. Možná, že jižněji je voda teplejší, vydrám u San Nicolas proto přece jen stačí méně potravy, a mohou si tedy dovolit kratší pracovní dobu.








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.