Nad březnovým Nature: Obrovská databáze mravenců

Biologie |

Po prolistování březnového čísla britského vědeckého časopisu Nature stojí za upozornění především obrovský server věnovaný mravencům. Server o mravencích najdete na adrese http://www.antbase.org. Má jít o jakousi obdobu veřejně příst ...




Po prolistování březnového čísla britského vědeckého časopisu Nature stojí za upozornění především obrovský server věnovaný mravencům. Server o mravencích najdete na adrese http://www.antbase.org. Má jít o jakousi obdobu veřejně přístupných genových map….

Největší přínos by databáze údajně měla přinést v případě nejasností týkajících se mravenčí taxonomie. Je totiž popsáno přibližně 20 000 druhů mravenců, ovšem značná část kategorií je vzájemně totožná (zejména méně významné časopisy mají tendence zavádět nová jména i tehdy, pokud k tomu není ve skutečnosti důvod).
Mravenčí databáze by ovšem neměla být izolovaným kusem v řadě, ale stát se prostě jedním z takovýchto veřejně přístupných projektů. Tato otázka je samozřejmě pro vědeckou komunitu dosti zásadní. Vede se spor o to, nakolik mají být veřejně přístupné například databáze genů – Nature monitoruje diskusi, v níž někteří vědci kritizují americký vědecký časopis Science za to, že zveřejnil informace o rozluštění genomu bez toho, aby příslušná firma dala výsledky k dispozici (není to ale důvod k vyhlašování nějaké války mezi soukromým a státním či polostátním výzkumem – obě skupiny se evidentně potřebují, časopis Nature je se plný především "recuitment" inzerce biotechnologických firem).

V Nature mě zaujal i článek zabývající se chutí aminokyselin – ačkoliv se jedná o chemicky dosti podobné látky, některé z nich vnímáme jako sladké, jiné jako hořké či kyselé, další mají i masovou příchuť (glutamát, který se používá jako náhražka masové chutě).
Zajímavým tématem je také "arabská věda" – a to hned z několika úhlů pohledu. Vzhledem ke geopolitickému vývoji se Nature zabývá otázkou, zda na západě pracující studenti a vědci arabského původu nepociťují zhoršení svého postavení či zda se nechystají vracet domů. Dalším aspektem problému je pak např. technologická zaostalost arabských zemí ve srovnání s Izraelem. Budou se arabští vědci dnes pracující na západě pokoušet vytvářet prestižní vědecká a akademická pracoviště také doma? Mohou takové instituce počítat s finanční podporou ze strany bohatých Arabů?
(Tato témata mají poněkud politický nádech, Nature se však drží v mezích "vědeckých" aspektů věci)








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.