Nová data: Dnešní psi jsou z Evropy

Biologie |

První domestikace má být unikátní tím, že jde o jediného ochočeného velkého masožravce. V zemědělské kultuře by se už vlka možná ochočit vůbec nepodařilo.

Nová data: Dnešní psi jsou z Evropy



V poslední době se objevila řada důkazů, že domestikace vlka je starého data. Předpokládalo se, že současní psi jsou ale zřejmě až potomky vlků ochočených později.

Viz: Vlci z Předmostí v centru zájmu
První ochočení vlci asi nepřežili glaciál

Genetická data dosud vedla k závěru, že k domestikaci psa došlo asi před 12-14 000 lety ve východní Asii nebo na Blízkém východě. Nyní ale vědci UCLA v článku v Science tvrdí, že všechno bylo jinak. Předkové dnešních psů člověka provázeli poprvé v Evropě před asi 20-25 000 lety (přičemž je možný rozptyl na obě strany). První evropští psi byli totožní s tehdejšími evropskými vlky.

Hlavní autor studie Robert Wayne provedl srovnání 3 současných poddruhů vlka (z Evropy, Blízkého a Dálného východu), dvou starých psích plemen a současných boxerů. Na rozdíl od minulých srovnání se neanalyzovala mitochondriální DNA, dnešní sekvenovací techniky již umožnily přečíst a porovnat kompletní jaderné genomy.

Současní vlci včetně těch evropských jsou ale více příbuzní mezi sebou než se psy (a naopak psi jsou všichni spolu příbuznější než kterékoliv jejich plemeno s vlky; mimochodem, nejméně příbuzný ostatním psím plemenům je africké plemeno basendži). To by nasvědčovalo, že populace vlků, z níž současní psi vznikli, později vyhynula. Psi se geneticky podobají evropským vlkům z fosilních záznamů starých až 30 000 let. Co je ale divné, tito vlci byli větší než ostatní tehdejší populace a izotopové složení jejich kostí naznačuje, že se do značné míry živili velkými zvířaty – divokými koni, možná i mladými mamuty.

Wayne upozorňuje, že první domestikace byla unikátní i tím, že jde o jediného ochočeného velkého masožravce (hyena nebo gepard se také chovali v zajetí, ale nikoliv jako stabilní, rozmnožující se populace – bylo třeba zvířata odchytávat znovu). V době lovců a sběračů mohla domestikace probíhat postupně, vlci např. chodili za lidmi a živili se zbytky. V zemědělské kultuře by se už vlka možná ochočit vůbec nepodařilo. Proto ochočení vlka na místě a v čase, když už začínal neolit, má být méně pravděpodobné.

Wayne se rovněž zamýšlí nad tím, proč vlci, z nichž vznikli psi, ve své divoké formě vymizeli. Možná to, jak sledovali lidi, jim bránilo vytvářet si vlastní teritorium. Usazení vlci se s těmi stěhovavými odmítali rozmnožovat. V arktické tundře je prý dnes trochu podobná situace. Jedna kultura (ve smyslu životního stylu) vlků je založena na sledování stád sobů karibu během jejich migrace. Když tyto vlky migrace sobů v zimě zavede na jih na okraj lesa, se zde usazenými smečkami vlků se nepáří.

Nová genetická data jsou v rozporu s předešlými výsledky, že psi vznikli z vlků na Blízkém nebo Dálném východě. Ony relativní genetické podobnosti, tvrdí nová studie, nemusejí být dokladem společného původu, ale pozdějšího křížení.

Viz např.: Oddělil se pes od vlka až v neolitu?

Zdroj: Phys.org

Poznámka: Působí překvapivě, že by si lidé ochočili zrovna velké a agresivní (= velká zvířata lovící) vlky. Možná ti vlci živící se koňmi a mamuty už byli také psi a jedli lidskou kořist?



Úvodní foto: nasa, wikipedia, licence obrázku public domain




Související články




Komentáře

15.01.2015, 16:27

.... ñïàñèáî çà èíôó....

15.01.2015, 15:54

.... good info....

15.01.2015, 15:22

.... ñïñ!...

23.12.2014, 19:32

.... ñïàñèáî!...

27.07.2014, 00:56

.... good!...

26.07.2014, 16:11

.... thanks for information!!...

10.03.2014, 07:09

[...] oblasti původu psa, nyní se předpokládá, že správná je poslední možnost – viz zde) - tři druhy psů: australský dingo, africký basenži a boxer (první dvě plemena byla [...]

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.