Skutečně včelí tanec cosi symbolizuje? Názory se liší. Celou záležitost otevřel Karl von Frisch, který v roce 1964 zveřejnil hypotézu, podle které pohyby dělnice po návratu do úlu vyjadřují vzdálenost a směr potravy.
Zajímavé je, že podobné chování můžeme najít i u dalších druhů hmyzu. Můry po přistání s sebou také různě třepou a toto třepání odpovídá délce letu. Totéž pak platí pro chrobáky, jejichž pohyby jsou určitým způsobem směrovány vzhledem ke slunci a orientaci magnetického pole (u včel se za účelem zjištění patřičných souvislostí někdy dělají experimenty s jejich převozem na opačnou polokouli, kde je orientace magnetického pole opačná). Dokonce i obyčejné masařky poletují kolem roztoku s cukrem způsobem, který odpovídá koncentraci cukru.
U většiny těchto druhů přitom nejde o potřebu nic sdělovat – jedná se ostatně o hmyz samotářský. I v případě včel by tedy bylo logické chápat jejich pohyby prostě jako primárně vyvolané vnějšími podněty. Na druhé straně to však tak sice mohlo být původně, následně se však ostatní dělnice naučily tento kód rozšifrovat – pokud před sebou máme skutečně něco na způsob symbolického jazyka, jeho evoluční původ je vcelku nasnadě.
Názory na otázku včelího tance se různí. Včely pozorující tanec se za určitých podmínek dají experimentálně oklamat a vyrazí chybným směrem. Na druhé straně je nemožné nasměrovat včely třeba doprostřed jezera.
(Zdroj: George F. Michel, Celia L. Mooreová: Psychobiologie, Portál, Praha, 1999)
