Student World

Lidé, kteří se zabývají evoluční biologií či genetikou, mají často sklon vnímat živé organismy v abstraktní rovině jako důsledek mutací a adaptací. Lidský mozek je pod tímto úhlem pohledu prostě sadou programů. Dále recenzované kniha umožní i nelékařům nahlédnout do "hardwaru" lidského mozku a prohlédnout si jeho jednotlivé části.

Otázkou samozřejmě je, zda chcete sestoupit z abstraktní výšiny ke konkrétním orgánům. Mezi lékaři a evolučními biology existuje v tomto smyslu někdy až vzájemné opovržení, protože každý z nich se zabývá jinou úrovní popisu.
Jak napsal nedávno Jan Zrzavý do Vesmíru, evoluční biolog chápe svět tak, že "vlk má zuby proto, aby jimi mohl sežrat Karkulku". Není už příliš zajímavé, kolik těch zubů má a jak přesně jimi kouše. Pod tímto úhlem pohledu pak není zajímavé ani to, z jakých různých laloků se přesně skládá mozek – je to sada softwaru, eventuálně sám o sobě nepříliš zajímavý fenotypový projev sobeckých genů.

Nicméně i přes tento možný pohled (skoro na pomezí metafyziky a experimentální vědy :-)) se najde dost lidí, které by zajímalo, kde se jednotlivé programy v mozku spouští, kde je lokalizována zraková paměť a jaká oblast se aktivuje při učení cizího jazyka. Právě pro tyto zájemce, kteří nemají prakticky žádné předběžné anatomické znalosti, připravil František Koukolík svoji knihu Lidský mozek: Funkční systémy, normy a poruchy.
Jedná se o druhé aktualizované vydání a autora i nakladatelství Portál lze za tuto knihu jen a jen pochválit. Po populárních překladech amerických originálů, různých příruček a manuálů pro "uživatele mozku" (byť i tyto knihy podle mého názoru byly dosti zajímavé – většinu z nich jsme již na Science Worldu již recenzovali a vesměs kladně) zde dostáváme vysoce odborný a informace nabitý text, přístupný ovšem i lidem bez lékařského vzdělání. Samozřejmě však na rozdíl od populárních "kuchařek" nejde o četní do autobusu a sbírku kuriozit a bonmotů, které předestřete na večírku.
Kniha svým charakterem ovšem výborně zaplňuje mezeru, která na poli česky psaných prací o kognitivních vědách dosud dosti citelně zela.
Co se týče podrobnějšího obsahu, vypovídají o něm dobře i názvy jednotlivých kapitol: Funkční systémy mozku, Poznávání, Jazyk, Paměť, Hybnost, vědomí, Emoce, Čelní laloky, Lateralita (tj. asymetrie pravé a levé části), Vztah mozku a vědomí, Evoluční perspektivy… Pokud chce (např.) nějaký teoretik evoluce sestoupit z výšin své abstrakce a poznat, jak "hypotetické mechanismy" fungují v ve svých jednotlivých konkrétních projevech, má ideální příležitost. Navíc – na rozdíl od překladů několik let starých originálů je tento text skutečně aktuální.

František Koukolík: Lidský mozek, Portál, Praha, 2002, http://www.portal.cz

autor Pavel Houser