Proč fungují potravní řetězce ve vodě a na souši jinak?

Biologie |

Predační kaskáda je pojem, který s trochou nadsázky řečeno vychází z logického modelu "hodně rysů -- málo zajíců -- hodně mrkve". Jinak řečeno, frekvence populace na jednotlivých článcích potravního řetězce vychází "cik-cak". Proč se ...




Predační kaskáda je pojem, který s trochou nadsázky řečeno vychází z logického modelu "hodně rysů — málo zajíců — hodně mrkve". Jinak řečeno, frekvence populace na jednotlivých článcích potravního řetězce vychází "cik-cak". Proč se ale liší fungování kaskád ve vodě a na souši?

Ve vodě je působení kaskády až křišťálově jasné: Nasadíme do nádrže predátora, sníží se množství planktonožravých ryb, tím se zvýší četnost zooplanktonu, následně ubude fytoplankton…
Na souši podobná logika kupodivu nefunguje. Pokud pomineme ničivé nájezdy koz či králíků přivezených do nového prostředí, nepozorujeme, že by množství zelené hmoty na zemi nějak výrazně kolísalo v závislosti na okamžité frekvenci predátorů a býložravců.
Existuje řada výkladů tohoto jevu. Vychází se především z toho, že významnými pozemskými rostlinami jsou stromy. Ty mají dlouhou generační dobu a těžko si vůbec představit, že by jejich populace mohla kolísat v řádu jednoho roku. Navíc, zatímco fytoplatkton patří z hlediska evoluční strategie do skupiny R (tedy hodně potomstva, nízké rodičovské investice), pozemské stromy se svou dlouhou dobou života mají spíše charakter opačné strategie (která se označuje jako K).
Díky tomu sázejí stromy spíše na kvalitu než na kvantitu, vytvářejí řadu obranných mechanismů (trny, kůra apod.).
Pokud navíc vodní býložravci zničí zásobu zooplanktonu, dojde pouze k okamžitému poklesu koncentrace kořisti, která se může velmi rychle vrátit na původní hodnotu. V případě lesa by však nový les vyrostl až za několik desetiletí. Mechanismy, které fungují ve vodním prostředí, by tedy na souši nevedly ke stabilnímu stavu (ani ve smyslu pravidelné cyklické oscilace), ale spíše ke katastrofě.
To však na druhé straně neznamená, že by množství stromů vůbec nekolísalo. Existuje například úzký vztah mezi slony a baobaby (strom známý mj. z Malého prince). Předpokládá se, že jejich počty v africké domovině jsou nepřímo úměrné.

(Zdroj: Jiří Sádlo, David Storch: Biologie krajiny — Biotopy České republiky, Vesmír, Praha, 2000)








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.